Zbrojnice

[Wenai Lafayette]

Vatt´gherne, já jsem šťastná. +zašeptá nevěřícne+ Ale slib mi, že nebudem takovej ten děsně romantickej pár.

[Geralt]

Já taky, krásko, já taky +políbí ji na krček+ no já asi ani romantický být neumím +pokrčí rameny+

[Wenai Lafayette]

To je dobře. +zasměje se a políbí ho, pak se protáhne a všimne si té klády, té co visí od stropu, tak se zvedne a nahá na ni vyleze, vcelku jistě dojde až doprostřed a tam udělá holubičku+ Vidíš? +šťastně na něj koukne jestl ise dívá+

[Geralt]

+s úsměvem sleduje, jak leze na kládu, vstane a jde pomalu k ní, když udělá holubičku zaculí se+ vidím, máš pravdu, jsem skvělý učitel +natáhne k ní ruku a pohladí ji po lýtku+

[Wenai Lafayette]

+chytne ho za ramena a seskočí z klády+ Je mi ctí se u tebe učit. +políbí ho a jednu nožku ohne v koleni a zvedne(tak jak ve filmech:D)+

[Geralt]

+drží ji za zadeček a polibek oplácí+ to jsem rád, krásko +pak ji pleskne po něm pleskne+ tak a ted půjdeme vyzkoušet, kolik jsi mě toho naučila ty

[Wenai Lafayette]

Co? Dyť já jsem tě nic... Jo aha. Tak jo. +usměje se+

[Geralt]

Naopak, naučila jsi mě spoustu věcí +políbí jí na ouško a začne se oblékat+

[Wenai Lafayette]

+usměje se a začne se obíkat, chvíli se naprosto neorganizovaně topí v tom pocitu štěstí a pak se zase vzpamatuje+

[Geralt]

+dívá se na ni a srdce mu hlasitě, pravidelně a spokojeně buší+ Wenai, jsi krásná... +přijde k ní a strašně neromanticky ji chytne za ruku+