Pokoj Seleny

[Samuel]

Sel: přitáhne si ji k sobě, hladí ji po zádech a zadečku a vydýchává se. užívá si její blízkosti a polibků. skoro hlasitě vrní blahem. pak se zasměje a poznamená: tak takhle si představuju dobré ráno.

[Selena]

Sam: Hmn. <protáhne a zasměje se, dále mu olíbávaje krk, něžně ho políbí a sveze se vedle něj, přitulí se k němu, obejme ho a položí si mu hlavu na hruď> Takže dobré ráno, lásko. <usměje se a líbne ho na hruď>

[Samuel]

Sel: má fakt dobrou náladu. je mu s ní nádherně. líbá ji do vlasů a drží si ji u sebe. tak co bys chtěla dneska dělat, lásko? buď zůstaneme celý den v posteli, nebo můžeme někam vyrazit... a pak se do postele zase brzo vrátit. co myslíš, co bude lepší? zakručí mu v břiše. a já mám hlad. ty ne?

[Selena]

Sam: <užívá si jeho blízkosti a trochu zvedne hlavu, aby mu viděla do obličeje> No těžko říct. <uvažuje o tom, co by dneska mohli dělat, když mu zakručí v břiše, musí se zasmát> Jo trochu. <usmívá se a podepře si hlavu rukou> V tomhle případě budeme asi muset někam vyrazit. <uvažuje nahlas> Minimálně do obchodu, protože jsi včera snědl všechno, co jsem tu měla poživatelnýho. <zazubí se>

[Samuel]

Sel: fajn, tak na nákup. a co dál? mohl bych tě třeba pozvat někam na oběd, aby ty zásoby nemizely tak rychle. hladí ji po zádech a rozmýšlí, kam by se mu chtělo a kam by se mohlo chtít i Sel. sníh a sport mě teď zrovna už neláká. co třeba něco zábavného... nemusí jít hned o kulturu, ale i může... měli bychom si užít volna, než zase budu muset do práce - a ty asi taky... za posední větou udělá takový polootazník.

[Selena]

Sam: Hmn, oběd bych brala. <usměje se> Můžeme se stavit dole v Lokále nebo zajít klidně někam jinam. Mně bohatě stačí, když tam budeš se mnou. <usmívá se a hladí ho po hrudi> Máš na mysli něco konkrétního? <zeptá se a přemýšlí nad tím, co by mohli podniknout a pak se uchechtne> Mohla bych tě zatáhnout do krámu, abys mi pomohl vybrat nový spodní prádlo. <snaží se v sobě dusit smích> Kdy budeš muset do práce? <zeptá se a má trochu obavu, že to bude moc brzy> Já mám velice zvláštní pracovní dobu. Šéfová zavolá a já jdu. Naštěstí jí není tolik a netrvá většinou moc dlouho, takže mam dost času na studium a tak.

[Samuel]

Sel: tak jo, oběd. klidně tady. a pak nákupy. spodní prádlo? koukne na ni. a myslíš, že to dokážu ustát? pak se uculí. ale klidně. aspoň mi vrýtíš košili. pomalu vstává, ale hladí a líbá ji u toho. do práce musím zítra dopoledne. nevím, co se bude dít. ale určitě bych se za tebou zastavil, než bych musel někam jet.
dá jí pořádnou pusu. nemám žádnej zvláštní nápad. taky jsem rád, že budeme spolu.

[Selena]

Sam: +usmívá se jak svatoušek+ Počkat. A kdo řekl, že ti tu košili vrátím? +zasměje se a nenápadně si jeho košili, která ležela na kraji postele, přitáhne k sobě+ To bych byla moc ráda. +přikývne a trochu posmutní při představě, že by měl někam odjet+
Skvěle, tak se můžeme řídit podle toho co nás zrovna napadne. +uculí se na něj a posadí se, deka jí trochu zklouzne, takže odkreje jedno ňadro+

[Samuel]

Sel: tak jsem doufal, že jsi čestná a nekradeš culí se a vyškubne ji košili. dobře, necháme to tak volně... najíme se a pak uvidíme. když se jí sveze deka, nakoloní se k Sel a laškovně jí olízne bradavku. a ona mu zase ukradne košili asi. pomoc! krade. já asi půjdu na oběd polohanej... vrtí hlavou.

[Selena]

Sam: <culí se na něj jak svatoušek a nespokojeně zamručí, když jí vyškubne košili z rukou a přikyvuje, že se nejdřív najedí, spokojeně zavrní, když jí olízne bradavku, ale nelení a košili mu samozřejmě ukradne zpět , když se jí naskytla taková možnost, navlíkne si kji na sebe> To by se ti nechtělo? <dívá se na něj div, že se jí nad hlavou nevznáší svatozář, vyleze z postele a začne se nakrucovat>Je taková pohodlná. <pochvaluje si košili> A když mi tak sluší. <culí se a otáčí> Tak já ti jí teda vrátim, no. <řekne na oko smutně a nechá si jí svézt z ramen> Ale do koupelny jdu první. <uculí se, hodí mu košili na hlavu a zmizí v koupelně>