Zahrady a les

[Maltezius]

+pomáhá Morrisovi hřebelcovat koně a jen zahlédne zaklínače, sleduje ho s kamennou tváří, ale bystrýma očima, tak když odjede, položí kartáč a odejde+

[Geralt]

+když už má Klepna u huby bílou pěnu jak je uštvaná seskočí z ní a je přímo na místě jak tábořili s Wenai. Složí prsty do znamení a zapálí oheň v ohništi a pak se vydá tiše jako myš do lesa pro nějaké jídlo. Vztek ho začíná pomalu opouštět a nahrazuje ho jiný jeme známý pocit prázdna+

[Wenai Lafayette]

+když je pryč tiše se přemístí do skrýše, sedne si k ohni, na sobě jen medvědí kožešinu a čeká+

[Geralt]

+Vrátí se podmračený z prázdnou, a tiše si kleje že se všechny zvířata před ním asi schovala. Zastaví se u Klepny a popleská ji omluvně po krku. Jde si sednout k ohni a uvidí ve stínu sedět Wenai a ten hnusný pocit zase začne pomalu mizet. Přisedne k ní a naléhavě ji políbí+

[Wenai Lafayette]

+obejme ho a kožešina jí spadne z ramen a oplácí jeho polibek, prsty mu vjede do vlasů+

[Geralt]

Nezlob se už na mě +omluvně jí šeptá do rtů mezi polibky. Zvedne ji a přitiskne její nahé tělo k sobě a zanese ji do skrýše, kde ji položí na deky a hladí ji po bříšku+

[Wenai Lafayette]

+omluvně se usměje a pohladí ho po tváři+ Zaklínači. +zašeptá, položí mu dlaně na ramena a přiměje k polibku+

[Geralt]

+uvězní ji ve svých pažích, ale ne tak jak dříve toho večera, teď ji drží a nikomu na světě by ji nedal a líbá ji něžně, ale pevně. Prozkoumává každé zákoutí jejích úst+

[Wenai Lafayette]

+užívá si jeho péče a pomalu ho odstojuje+

[Geralt]

+hladí ji po vláskách a polibky jí zasypává každý kousek obličeje, její prsty ho rozpalují, dlaní jí sjede přes krček až na prsíčko, kde lehce stiskne bradavku+