Pokoj Seleny

[Samuel]

Sel: no, tak ty tvoje si necháme zase na příště... usměje se, protože tuší, že to zase dopadne podobně. a moje... otočí se k ní, aby si naskočila a odnese ji na zádech do pokoje, kde se začnou oblékat. já už hlady skoro šilhám. vážně se musíme najíst... tý spálený energie... zašklebí se na ni a poplácá ji po zadečku.

[Selena]

Sam: <vehementně přikyvuje a usmívá se, naskočí mu tedy na záda a po cestě chytne dva ručníky, aby se měli do čeho otřít, trochu nadskočí, když jí poplácá po zadečku a vtiskne mu do ruky jeden ručník, sama se začne utírat, přitom ho po očku sleduje> Jaký je tvoje nejoblíbenější jídlo? <zeptá se najednou a přejde ke skříni, vytáhne nějaký čistý krajkový prádlo, jeansy a zelený tričko a začne se oblékat>

[Samuel]

Sel: utře se, obléká a kouká po ní, zkoumá její krajky . nejoblíbenější? ani nevím... možná lasagne. taky třeba něco pálivýho, mexickýho... suší si ručníkem vlasy. s tebou mi bude chutnat všechno. koukne ana ní hezky, psí oddané oči. a co máš ráda ty? zní to jenom lehce dvojsmyslně. chytne ji kolem pasu a dá ji pusu. teda keomě mě? culí se.

[Selena]

Sam: <trochu se předkloní a hodí si vlasy před sebe, aby si je mohla pořádně vysušit, koukne na něj a široce se na něj usměje a pak se zase narovná> Kromě tebe? Tak to budu muset přemýšlet. <pohladí ho po rukou a pusu mu vrátí> Asi boloňské špagety nébo <přemýšlí> takovou domácí svíčkovou. <usmívá se na něj>

[Samuel]

Sel: hmmm, svíčlová... taky bych si dal říct. překáží jí při sušení vlasů, pořád ji drží. tak riskneme v hospodě, jestli ji mají... už toho nech, už jsi nejkrásnější. a já mám strašnej hlad. po chvíli zušlechťování táhne Sel za ruku ke dveřím.

[Selena]

Sam: Hmn, jo zkusit to můžeme. <usměje se, stačí si trochu učesat vlasy a už jí táhne pryč, čapne po cestě nějakou lehkou bundu, narychlo se obuje, ze stolku sebere svazek klíčů, zamkne a následuje ho dolů>

[Samuel]

(tak zase do Lokálu, ne?)

[Selena]

Sam: <spolu se Samem dojde ke dveřím, chvíli štrachá v kapsách, jak hledá klíče, ale nakonec je najde a odemkne, otevře dveře a pustí Sama dovnitř, když nese ty tašky> Tak prosím. <usměje se>

[Samuel]

Sel: velkoryse přejde její - zřejmě tradiční - klíčový problém. děkuji, rád. hodí po ní okem. a jak projdou dveřmi, odhodí nákup a políbí ji. tak! a teď chci tu přehlídku zopakovat!

[Selena]

Sam: <jasně, klíče jsou vždycky velkej problém, vždycky se totiž někam schovaj , vejde za ním a zavře> A kterym modelem začneme? <zeptá se, obtočí mu ruce kolem krku a na oplátku ho taky políbí>