Služební byt

[Tirage]

(to je pravá nefalšovaná fobie... )

Fab: jestli mi ty mašličky okoušeš, tak si je budeš přišívat, na operačním sále! směje se, napůl vzrušená, napůl lechtivá. a trírá se o něj rozkrokem. a vrní: 33 a tři čtvrtě? myslíš nějaké vyznamenání, že ses dožil tak požehnaného věku? hodinky, nebo medaili? zlobí ho, chce ho trošku rozdovádět.

[Fabien]

Tir: +Pořádně kolenem přitlačí a kousne jí do krku.+ A měl bych dát mašličkám narkózu nebo jen lokální umrtvení? A vůbec...jasně, že si zasloužím dárek...a hodinky už mám...a medaili vlastně taky (trošku si zamachruje ) za nějakou vědeckou práci, ale to je nezajímavé +zamluví to (jakoby schválně je stydlivka)+...takže kdyby mě tu měl někdo rád, dal by mi dáreček v nějakém pěkném balení.+ Vyhrne nedočkavě podprsenku i s mašličkama přes Tirina ňadra a začne se jim věnovat.+

[Tirage]

Fab: vyjekne, když je okusována a prohne se. narkózu... zasměje se a trochu se zachvěje, když si uvědomí, jakou má Fabien sílu, když ji trochu stiskne. uvědomí si že svou sílu nepouští naplno, ale mohl by. a to by se s ním těžko prala. pak ale její pozornost sklouzne jinam. jé a máš k tý medaili i takovou tu rouoru s papírem? já bych tu rouru potřebovala na jednu takovou věc... nechá se unést vlastním nápadem a trochu vyignoruje jeho nenápadné chlubení... . a v tuto chvíli ji skutečně nezajímá, za co to dostal . tak se to Fabovi povedlo . a proč myslíš, že tě tu někdo má rád? obtočí mu nohy kolem jeho nohou a prudce dýchá, ňadra se jí zdvyhají a klesají. začne ho hladit ve vlasech a po zádech.

[Fabien]

Tir: +S potěšením zjišťuje, že zabrala. + Jasně, že mám rouru s papírem...na co potřebuješ rouru? +Trochu zbystří a tuší nějaký Tiřin bláznivý nápad. Ještě jednou přitlačí koleno na její pohlaví a pak ho nahradí dost tvrdým penisem a pěkně ji dráždí.+ No, já nevím, jestli mě tu má někdo rád...já mapuju terén.

[Tirage]

(jakoby někdy nezabrala. asi to taky budeme muset vyzkoušet, že nezabere... )

Fab: začíná mít dost potíže, ale ještě ji uplně neopustí humor. chtěla bych v ní obřadně pohřbít ten salám z ledničky... v noci na zahradě... myslím, že tím pohřbíme vznikající civilizace. skoro nemůže souvisle dopovědět, když ji dráždí. a co když máá? vydechne mu do ucha a přitáhne si ho nohama blíž k sobě.

[Fabien]

(To ať radši ani nezkouší! )

Tir: Tak to ne, rouru kvůli salámu neobětuju! +zavrčí a bez dalšího otálení do ní vstoupí a prudce přirazí. Ani on už moc vtipný není, ale ještě stihne zavrčet.+ Jestli mě tu má někdo rád, dá mi požadovaný dáreček, jinak si ho budu muset vyžádat jinde...+ zaboří se hluboko do ní a ústy si ji ochutnává, užívá si ji stejně jako předchozí den, který mu připadá hlrozně vzdálený.+ Hrozně jsi mi chyběla...+vydechne přerývavě.+

[Tirage]

(když mě hrozně zajímá, co by dělal . né, že by to Tir vydržela dlouho.)

Fab: (měla ještě jiné plány, ale dělala si z něj legraci. a tváří v tvář událostem na to rychle zapomene.) vzlykne, jak si ji prudce vezme. otevře ústa pod jeho a vzdá se mu. ještě se vzepne, jak divoká kobylka a z očí jí vyletí blesk, když říká, že by hledal jinde. a pak už ji přestane zlobit, bere si ji a říká jí krásné věci. Tir se zase uklidní, poddá se mu a přivírá oči. líbá ho a hladí po zádech, zatíná mu prsty do svalů a vzdychá slastí. jednak musí a jednak chce, aby Fabien slyšel, co s ní dělá jeho milování.

[Fabien]

(No, jak chceš - varování se ti dostalo )

Tir: +Vášnivě se s ní miluje celým svým tělem, energií i magií. Laská ji, zlobí, občas z ní na chviličku vystoupí a dívá se, co to s ní dělá a když kňourá, prudce si ji zase vezme. Je jejich splynutím úplně uhranutý, chtí ji pod zadečkem, aby měl lepší přístup a z každým jejím zasténáním se přibližuje k vrcholu.+

[Tirage]

( )

Fab: sténá a kňourá a z jeho vášně a náporu málem omdlívá. když jí uteče, může z toho zešílet, jak ho chce v sobě. naštěstí to není nikdy na dlouho. sleduje uchvácene jeho tvář a hladové oči a strašně jí to vzrušuje.

[mollyz]

Minutku pauzu, prosím, kluci vysypali květináč na koberec.