od Rebecca Altamirano » ned bře 28, 2010 12:18 am
Když ucítí cosi vlhkého na předloktí, prudce sebou trhne a posadí se a když uvidí vedle sebe leoparda o trochu menšího než poník, úlevně sebou plácne zpátky na gauč, natáhne ruku a pohladí Natha po hlavě. Nathanieli, nebýt těch tvých filakových oček, leknu se mnohem víc. Usměje se na něj, vstane a deku naaranžuje přes pohovku. Tak pojď, půjdem se mrknout jestli došly naše zásoby a pak na bar, ať je všechn v cajku, jestli někdo přijde. Vydá se dozadu a Nathík poslušně za ní.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...