od Tirage » pon bře 29, 2010 9:35 pm
(zítra. musím jít.)
Fab: bulí a kouká na něj strašně smutně. jak ji chytí, zvláční a nebrání se. jakoby nechá si všechno líbit. a když domluví, potichu mu řekne. pusť mě. a vypadá, že je hrozně daleko a sama, opuštěná. dojemné děťátko. a nenechá si zatím nic vysvětlit. to bolelo, Fabiene... a zmizí mu, rozplyne se mu pod rukama, jako to dělá fatamorgana - od ní to taky umí.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.