Knihovna

[Syriana Spinnel]

+Jak ho tak pěkně olizuje a saje, upře na něj pohled svých pomněnkových očí, ve kterých svítí dva pekelné ohýnky. Pevně ho obemkne u kořeně a několikrát přejede po célé jeho délce, aby vzápětí zmizel zase v pusince+

[Viktor Lafayette]

Ach, ano! +nedokáže dál udržet tu touhu, jež se ho zmocnila, zavalí ho orgasmus a on pokropí svou dávkou ty rudé rty+ Syr...

[Syriana Spinnel]

+Ještě několikrát přejede rukou po jeho stříkající tvrdosti. Labužnicky vychutnává každou kapičku a dokonale ho očistí. Pak vstane, urovná si košilku a sedne si na stůl proti němu. Ještě si prstíkem otře koutek a hongá nohama+

[Viktor Lafayette]

+upraví se, seskočí ze stolu, přijde k ní, políbí ji, pak zašeptá+ Ty moje dračice. +pohladí ji po ňadru, pak sjede rukou níž, až do rozkroku, zbaví ji kalhot a klekne si, s chutí se přisaje na jají hrbolek touhy+

[Syriana Spinnel]

+Tváří se jako učiněný nevinátko. Když ji začne laskat jenom zavrní, pak se mu ale vysmekne rychlo jako ještěrka a s chichotáním se ztratí v chodbách Tvrze a nechá tam Viktora s jejíma kalhotama+

[Viktor Lafayette]

+jen zůstane koukat, co se to děje, napadne ho jestli něco neudělal špatně, pak si řekne, že asi ne a vstane, uklidí knížku a někam jde+

[Viktor Lafayette]

+ze salonu přijde sem, ale ani ho nenapadne něco číst jen přechází sem a tam+

[Syriana Spinnel]

*Sedí tam uplně v nejzazším koutku knihovny a jak vidí Viktora jak je nervozní, tak se stáhne do tmy za regály a ani nedutá, je zvědavá co se bude dít*

[R. Lovtcras]

Pane Lafayette. Mluvil jsem s vaší sestrou. Nemá cenu zapírat, udělala to ona, že?

[Viktor Lafayette]

+pohlédne na něj tvrdým pohledem+ Wenai by vám nic neřekla, nemáte nic. Nemůžete nic mít, byla to nešťastná náhoda.