Pokoj pro hosty

[Geralt]

+Ve tváři se mu mihne výraz přímo zvířecí a jak ju drží za zadeček tak ju naráz na sebe přišpendlí+ Chci a moc to chci +zavrčí a zvedne se s ní+ zahráváš si, krásko moje +opře její zádečka o jakousi skříň a bere si ji hrubě, divoce+

[Wenai Lafayette]

Já si ráda zahrávám. +stačí ještě zašeptat než se slova změní v hlasité steny, jednu nohu má omotanou kolem jeho beder, druhou stojí na zemi, má ráda, když je divoký, naplňuje ji to nevýslovnou rozkoší+ Ano, dělej, dělej... Ach, ano.

[Geralt]

Vidím +Procedí skrze zuby a pleskne ju po zadečku až jí tam zůstane pěkně otisk ruky. Krátkými tvrdými přírazy se dostává hloubš a hloubš do jejího nitra a slastně mhouří oči+

[Wenai Lafayette]

+rozkošnicky vykřikne, když ji plácne o zadečku, přiráží proti němu, křečovitě se drží jeho ramen, když její tělo zaplaví orgastické vlny, zvrátí hlavu, opře ji o skříň a hlasitě sténá+ Ach ano! Vatt´gherne! Ano!

[Geralt]

+Zaryje jí nehty do zadečku a nádherně se do ní udělá téměř v totožném okamžiku jako Wenai+ Vílo +řekne hrubým hlasem a opře své čelo o její+

[Wenai Lafayette]

+dez dechu se ho drží, boky přitisklé k jeho, čelo na čele, pohladí ho rozechvělou rukou po tváři+

[Geralt]

+Vtiskne jí polibek do třesoucí se ručky, odlepí se od skříně, natáhne se do křesla a drží si ju na klíně. Hladí ji po vláskách a vzpamatovává se z té divočiny. Přece jen je to rozvážný a klidný zaklínač+

[Wenai Lafayette]

+zapálí si cigaretu, ani se ho neptá rovnou mu strčí jednu mezi rty a taky ji připálí+ Vatt´gherne, ty umíš tak nádherně šukat.

[Geralt]

+samolibě potěšeně se nahlas zasměje a líbne ju na čelo+ že jo, já si to myslel +potáhne si a druhou rukou ji objímá a hladí po boku+

[Wenai Lafayette]

Jsem si tak říkala... +začne nenápadně, kouká se kamkoliv jen je na něj+ o kdybys mě třeba příště svázal a sešvihal bičíkem? Důtkama? Nebo tak něco? +culí se a napjatě čeká co on na to+