Bar - balkon

[Lanevra]

Wenai! °mírně, ale velmi přátelsky ji šťouchne do ruky° Takhle mě děsit! °zasměje se° A ty tam budeš? To jen aby věděla koho najdu u baru °zase se usmívá potutelně°

[Wenai Lafayette]

+hrdě vypne prsa+ Já to organizuju. A jdu za svědka ženichovi, protože to je úplně náhodou můj bratr. +uculí se+

[Styx]

Lana: Ubohoučkých šest měsíců, ale zato hodně intenzivních. Ani ty by ses nedokázala tak dlouho přetvařovat. Jednou bys tu chybu udělala, jakože jsi ji i udělala. Nikdo není dokonalý, ani upír +sleduje pozorně její pohyby, nevěří jí+ Takže jsi se mi přišla po letech pomstit? Zabít mě? +na zlomek vteřiny přivře oči, když uslyší Lanin šepot u svého ucha a její studenou dlaň na svých bedrech, najednou se ale prudce otočí, když se Lana postaví za ni+ Nemám ráda, když mám svého nepřítele za zády. Chci mu vidět do očí +stojí tváří v tvář k ní+ Nikdy nebudu tvým psem

[Lanevra]

°Hledí do Styxiných vzdorem zážících očí a jeko předlety i dnes ji inspirují k mnohému.° Neublížím ti °odporuje jí měkce. Vstáhne ruku a pohladí ji po tváří° Já jsem ta hodná. Nezapomínej °najednou vypadá staře, snad dokonce na svůj věk° Ne, to rozhodně nejsi. Jen netuším proč mě to nutíš říkat °mezi obočím se jí dělají dvě hluboké vrásky° když víš jak nerada se přiznávám ke svím slabostem? Hm Mazlíčku? °odstoupí od ní na dva kroky° Puká mi srdce když mě považuješ za nepřítele °dolní ret se jí zachvěje, jakoby snad měla začít brečet°

[Styx]

Meg: Naštěstí se oba vypařili dřív, než došlo k bratrovraždě. Docela nerada bych se hned po svatbě stala vdovou +culí se+ Je pravda, že Regulus za těch dvacet let nepřítomnosti vyměkl. Víc by se mi líbil jako drsný smrtijed, než jako samaritán, který pomáhá lidem v nouzi, i když ho to šlechtí. Ale zase věřím, že to zlo, bolest a krutost které viděl na svých cestách po světě, muselo na něm zanechat stopy, když se tak hodně změnil. Přesto jsem ho opravdu hluboce milovala +posteskne si a pak mávne rukou+ Minulost +rozesměje se+ Nepřipadá ti, že to právě teď děláme? Pomlouváme tady při sklence naše hrdé Blacky, jen s tím rozdílem, že příbuzné nakonec nejsme? +chichotá se+

[Margarit Black]

Lana: Právě to je na vztahu tak kouzelné. Kdybys měla jistotu vlastnictví, tak by ze vztahu vyprchala všechna vášeň, všechen smysl. On si neuvědomil, že to neunese. Hodně riskoval a doplatil na to. Já bych mu nikdy neublížila, mé srdce patřilo jen jemu a vlastně navždy patřit bude, i když budu mít třeba kvantum milenců a on milenky. Ti jsou pomíjiví, můj muž ne. Ten je jistota, i když je pryč. Můžeš někde přebývat, ale to neznamená, že je to domov. Domov tvoří vždycky ti, které miluješ, nevytvoří ti to kus šutru, pod který maximálně složíš hlavu a možná se vyspíš..to už ten prach je...potřebuješ to jako nutnost, abys přežila, nic víc *pokrčí rameny*

(Lani, já si to ani neuvědomila...my si totiž jednou tykáme, jednou vykáme...je na tobě, co si vybereš, mně tykání s tvou postavou vydit nebude, ale nevím, jaký je zase temperament)

Styx: *směje se* No, to děláme. A myslím, že je dobře, že to děláme. *přikývne* Ale je fajn někdy na tu minulost zavzpomínat. Vzpomínky jsou to krásné. Ne, na bratrovraždu by nedošlo *zavrtí se smíchem hlavou* V tom bych mu zabránila. Vidíš to, ten tvůj vyměkl, můj ztvrdl (to zní...vtipně..ehm..no nic). Azkaban ho zocelil natolik, že kolem sebe vystavěl zeď. Byl uvolněný jen mezi svými..mezi přáteli...a vy jste pro něj prostě přátelé nebyli *pokrčí omluvně rameny* Jen cizí lidi, kteří narušili jeho klid. Nemá rád změny, tak se jim brání. Je to sice otázka na tělo, ale řekni mi, když jsi byla nevěrná Remusovi, dokázala bys být věrná Regulusovi? *zvědavost ju přemohla se zeptat*

[Styx]

Lana: +když se Laniny prsty dotýkají její tváře, chvíli se nechá falešně ukolébat jejími uklidňujícími slovy a přivírá oči, pak jí nečekaně vystřelí ruka tak rychle, jako když kobra zaútočí na svoji kořist a sevře Lanino zápěstí a drží jej dál od svého obličeje+ Bylas to právě ty, kdo mě varoval, že upírům nemám nikdy věřit +sykne jí do tváře+ Dělám jen to, cos mě naučila +pořád svírá její ruku a hledí jí nedůvěřivě do očí, po chvíli rysy její tváře změknou a usměje se na ni+ Nechovej se jako můj nepřítel... nezastrašuj mě a nebudu tě za něj považovat +její ruku, kterou pořád drží, si položí kolem svého pasu a přistoupí k ní o krok blíž+ Proč jsi mě opět vyhledala... Perlorodko? +zašeptá jí na rty poprvé po dlouhé době toto jméno+

[Styx]

Meg: +při její otázce se stáhne do ulity, po chvíli ovšem promluví+ Téměř půl roku po Regulusově odchodu jsem věrně na něj čekala. A byla bych mu věrná navěky, tím jsem si jistá. Ale když mi konečně došlo, že se nevrátí, šla jsem na Příčnou do věštírny dát si vyložit svůj osud. V kartách stálo, že se mám zcela zbavit pout minulosti, které mě spoutávají a jít za svou hvězdou, která mi je souzena. Pochopila jsem, co mi karty naznačují. Proto jsem Reguluse opustila a vrátila se do náruče muže, kterého jsem milovala předtím, než mi Black popletl hlavu. Remus je můj osudový muž a já jsem se do něj podruhé zamilovala. A nikdo jiný už mezi nás nikdy nevstoupí +zdůrazní téměř bojovně+ Proč se všude pořád dokola omílá zrovna ten můj prohřešek, když se tam zvrhle chovala každá hříšnice? +zavrčí vztekle+ Já jsem Remusovi nezahnula, alespoň ne z vlastní vůle. Byla jsem zlitá, že si nic nepamatuji a kromě toho mě měl Asher ve své moci, proti které, jak je známo, obyčejný smrtelník vůbec nic nezmůže. Takže to se nepočítá jako nevěra. Nikdy bych Remusovi vědomě neublížila.

[Margarit Black]

Styx: Jako nic proti nevěrám nemám, sama jsem si to nezkusila, ale to, čím se tu obhajuješ, by pro mě, jako muže, byly akorát výmluvy. Asherovi jsi dala příležitost, provokovala jsi ho a myslím, že to byl jediný výsledek toho, cos dělala a myslím si, že i úmysl. *pokrčí rameny* Nevím, jak se k tomu zachová Remus, tak dobře ho zase neznám, ale fakt je, že jsi s Asherem spala a typuju, že si to pamatuješ celkem dobře, jak to tu tak popisuješ. Já tě nesoudím, jen říkám svůj názor *upřesní* Na to musí být vždycky dva. *pokýve hlavou* Nebo si tě vzal násilím? Možná...kdybys ho odmítla hned na začátku, nic by se nestalo *zavrtí hlavou* Ale tos ty evidentně nechtěla, protože to by byla moc velká nuda. *upřímně se uculí* Ale jak říkám, tohle je můj názor, nesoudím tě, snažím se být kamarádka, proto mluvím na rovinu....každý může udělat chybu, to už taky vím, ale je důležité tu chybu neházet na druhé a nekličkovat... *upije ze své skleničky*

[Lanevra]

Margarit, přátelé zemřou, vstahy se rozpadnou, z domova zbyde jen ten dům °řekne tiše a dosti bezbarvě° A i ten se časem zhroutí a porosteho tráva. Upíří umějí být přátelé na věčnost, ale získat si jeji skutečné nefalšované přáteství ne těží než naučit kámen tancovat °mírně se usměje° Mluvím o těch co znám °potřese hlavou° Pokud je tvů manže tak úžasný, docela ráda bych ho poznala. Mám ráda úžasné lidi °dodá mnohoznačně°


(Já se přikláním k tykaní. Ostatně je tu v místnosti někdo kumu by Lanevra ve svém věku nemohla tykat? )