Velká síň

[Otec FitzDavid]

Jistěže to znám, dcero. +posadí se+ No když tak naléháš dal bych si čaj s mlékem a nějaký sendvič.

[Wenai Lafayette]

Jistě, otče, hned to bude. +a odspěchá+

[Wenai Lafayette]

+přijde, už normálně oblečená v rukou tác s čajem a sendviči+ Tak otče, tady to je. Jakou jste měl cestu?

[Otec FitzDavid]

Strašnou, děvenko, strašnou. Už na to asi začínám být starý, takhle se trmácet. Ale tuhle svatbu si nemůžu nechat ujít. Říkal jsem si kdy si zase Viktor najde ženu. A co ty? Jak to, že se ještě nevdáváš? Vypadá to, jako kdyby ses chystala vstoupit do kláštera.

[Wenai Lafayette]

Otče, já se hodlám věnovat rozjímání a modlitbám ve zdech mého drahého domova. Uvažte nemohu opustit bratra, ani předešlé generace mích předků, jejich duchové ve stěnách této tvrze dlí na věky. Také se hodlám věnovat výchově mích potenciálních synovců či neteří. Vždyť kdo jiný než já by jim měl poskytnout průpravu do života. To je můj životní úděl, moje dílo, vybrané mi bohem. +mile se usmívá a naleje mu čaj+

[Otec FitzDavid]

No to vám schvaluji, děvenko a náš milostivý bůh jistě také. Navazujete na poslání svaté Hildegardy vaší báby. To vás ctí i přes vaši mladost.

[Viktor Lafayette]

+vejdou se syrianou do velké síně+ Otče, rád vás vidím při plném zdraví. +usměje se na něj+ Mohu vám představit moji snoubenku Syrianu Spinel?

[Syriana Spinnel]

Otče +usměje se mile+ ráda vás poznávám

[Otec FitzDavid]

+ztěžka vstane+ Děvče, ukažte se mi... +dá jí ruce na ramena a na délku paží si ji prohíží přes brýle+ Dobře sis vybral Viktore. +usměje se na něj a zase si sedne+ Tak mi povězte děti, jaký obřad byste chtěli? Budete chtít pronášet vlastní svatební sliby? Jako v té Americe? Řeknu vám, ta země je zasvěcena ďáblu. Ty strašný věci, co se tam dějí. Hanba mluvit...

[Syriana Spinnel]

+Když ji Otec Viktorovi schválí musí se pousmát. Pak má co dělat, aby se pak nerozesmála nahlas, ale její dobré vychování jí to samozřejmě nedovolí. Stoupne si zase vedle Viktora a podívá se na něj, protože vlastně o tom ani nemluvili+ Přála bych si Otče, aby náš obřad byl spíš v tradičním duchu svateb, jaké se pořádaly před několika stoletími tady v Irsku. Nechtěla bych, aby to bylo uspěchané a +neví jak to přesně říct+ umělé +jediné slovo který ji napadne. Podívá se na Viktora co on na to+