Jídelna

[Wenai Lafayette]

+chce ještě v jídelně zkontrolovat zásoby než se vydá nahoru k Syr, ale narazí na ni tady+ Tak jak se cítíš? +povzbudivě se usměje+

[Syriana Spinnel]

ééé nervozně? jako by mi někdo stahoval kůži? néé jenom jako by mi po ní lezly nějací červi +pokusí se o úsměv, zvedne skleničku s vodou a ruka se jí děsně třepe+

[Wenai Lafayette]

Uklidni se. +plácne s ní na židli, skleničku položí na stůl a dá do ní brčko+ Všechno se zvládne. +sedne si vedle ní a dá jí ruku kolem ramen+ Jsi dokonalá, všechno je dokonalý a připravený. Otec mě ani neviděl, dkyž jsem se cicmala s Vatt´ghernem. Prostě... všechno je v pohodě.

[Syriana Spinnel]

+usrkne vody přes brčko a říká si, jak je Wenai skvělá+ vážně? +trochu se usměje nad poznámkou o bělovlasém+ a co Viktor? a kolik lidí přišlo?

[Wenai Lafayette]

No lidí už je tam dost. Bea, Yohannka, Abruzzi, Fabien, Isamun... A jihn Wilmot, taky k nakousnutí. A Viktor... Ježiši já ho nechala samotnýho u baru! +vyděsí se+ Nic se neboj, já to zařídím.

[Syriana Spinnel]

+Poslouchá co je tam lidu a usměje se+ jak u baru?! +vyskočí ze židle+ jdu na zahradu!

[Wenai Lafayette]

+přiřítí se zase+ Na zahradu? Ale... No tak pojď, aspoň se uvolníš. +chytne ji za ruku a jdou na zahradu+

[Wenai Lafayette]

+zakopne o práh, ale velmi elegantně a pokračuje do kuchyně, kde začne kontrolovat zbytky jídla, a nemůže se dovolat na žádný služebnictvo+ No to sem teda zvědavá co dělaj. +zaculí se+

[John Wilmot]

+přijde k ní, lehkým krokem, položí jí ruku na rameno+

[Wenai Lafayette]

+překvapeně se otočí+ Hrabě... +pak se usměje+ Nečekala jsem vás... tak brzy.