od Rebecca Altamirano » pát dub 09, 2010 11:22 pm
Slaďounce se usměje na Starou dámu. Jistě nás na moment omluvíte.... A svou závratnou výškou stošedesáti centimetrů si odlifruje do temné uličky a pěkně si ho tam přitiskne ke zdi. Ty ani nemáš tušení, jakou máš kliku, že mám pro tebe slabost. Přejede mu nehtem v místě, kde se mu rozevírá košile. Podívá se mu do očí. Ale dobře, pro tentokrát je to jedna nula. Pousměje se. Uvidíme jestli zvládnu skórovat. Ďábelsky jí blýskne v očích a dlouze ho políbí. Pak se jakoby nic otočí a vyjde z uličky, se slabým úsměvem na rtech.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...