Salónek

[golux]

No, já vlastně ani nevím, na co bych se měla ptát... jsi členem nějaké organizace? Zabíjíte lidi? zašeptá a nakloní se k němu

[Postrach]

no, jen ti dávám možnost...v rámci téhle speciální večeře... *usměje se a pak zamrká* jdeš přímo k jádru pudla...to je právě to...že nemohu říct, co konkrétně dělám...už proto, že je organizace soukromá a vyžaduje jisté nestandardní řešení pracovních záležitostí...jim vlastně vděčím za svou kondici a reputaci...a vlastně i nynější stav*usměje se trochu víc zubatě* stačí to jako odpověď?

[golux]

No, asi bude muset, že? usměje se Tak mi prozraď, kde kupuješ ty svoje dokonalé obleky. Jsi vždycky jako ze škatulky. přitáhne si vanilkovou zmrzlinu s horkými malinami A ještě mi řekni, jestli berete i soukromé zakázky? Mám takovou jednu příšernou sousedku... mrkne na něj, asi že je to jen z legrace

[Postrach]

*usměje se* víc ti konkrétně o práci říct nemůžu.*pokrčí rameny - holt pravidlo 1 Klubu - nemluvit o klubu:)* zkus se na mě zeptat Kocoura, prý šmejdí kolem vás...*vzpomene si, moc dobře ví, kde ta chlupatá nádhera pobíhá* dřív to byla docela fuška, sehnat slušný oblek *zakroutí hlavou, jakoby nemohl pochopit, co lidi mají proti oblekům* ale teď, když je tady Butique...sice tyhle nóbl podniky všeobecně moc nemusím ,ale je fakt, že vyřizují objednávky znamenitě. A být upraven...to beru tak nějak jako samozřejmost. Asi jsem ze staré školy..*usměje se* plánuješ Luciusovi pořídit místo hábitu oblek?*cuknou mu koutky a pak přimhouří oči* no jestli provedla něco, za co nebyla potrestána..třeba ji navštívím...malá, zdvořilostní návštěva...s fatálními následky..*za očima mu probleskne něco hodně nepěkného, po čem se slabším povahám dělá nevolno, ale hned je to pryč*

[golux]

No, je to jen taková malá omezená štěnice... tohle si asi fakt nezaslouží... usměje se trochu polekaně, když vidí ten záblesk v Postrachových očích A náhodou, Luciusovi by to v obleku určitě slušelo. A když teď občas chodíme i do mudlovské společnosti... on by stejně na sebe vzal jenom něco drahého a dokonale střiženého. Taky na sebe dbá. A vůbec není pravda, že tráví hodiny před zrcadlem, jak se o něm říká. To spíš já; ještě že mám koupelnu pro sebe. Trávím tam víc času než je zdrávo. Ale ne že bych se koupala; spíš sedím na vaně a čtu si. Nebo si plácám něco na obličej nebo na tělo, zkouším se různě líčit a tak... když mám čas... hodí do sebe poslední malinu

[Postrach]

jak myslíš...*nechá to být* to určitě, dobře střižený oblek dělá divy...*přikývne a pak se usměje* tak konečně vím, co tam pořád vy ženy provádíte...*kroutí hlavou* dostatečné množství koupelen je tedy nutnost...*směje se*

[golux]

To tedy určitě... směje se taky Hm... ty nemůžeš ani kafe? míchá lžičkou v šálku Když jsem na Manoru, tak si tu koupelnu užívám, protože se svojí mudlovskou rodinou si tohle dovolit nemůžu. Jedinou chvilku soukromí mám na záchodě... zase se směje Asi je klika, že s Man nemáte děti, mohli jste se rozejít bez komplikací... zarazí se, zase plácá, co jí slina na jazyk přinese Tedy, doufám, že jsem se tě nedotkla, nemusíme o tom mluvit, jestli nechceš...

[Postrach]

No, můžu, ale pak se zase vrátí zpátky...*pokrčí rameny* mám dost omezený jídelníček...v podstatě kromě řezaných Amonových speciálů, nebo to, co teď dodáváme do Slastí nic. Jednotvárné, což?*na chvilku se zamyslí* ono by to asi ani dost dobře nešlo..mít děti..a kdyby jo, díky mě nevím, co by z toho pošlo...*zamračí se na hrnek* díky tomu, co se mnou při proměně provedli jsem v podstatě jediný svého druhu...sice upír, ale daleko blíž Druhé rase...*trochu se pousměje* ale jen mluv, něco snesnu...víš, nepovažuji to za nějak definitivní konec..jen pro jedno...hm.. nedopatření. Jsem docela tolerantní, v některých věcech, ač se to nemusí zdát...*usměje se* a nebo spíš, když jde o něco nebo někoho, na kom mi záleží... i proto jsem se tě ptal na ty kouzelnické zaopatření pro dům...jako první krok.

[golux]

To naprosto chápu, taky bych nechtěla, aby se mi někdo coural po baráku. No, možná že to není úplný konec... s Man... seběhlo se to hrozně rychle. Spíš se mi zdálo, žes bez boje vyklidil pole... i když chápu, že kdyby ses rozhodl bojovat, LoS by dost prořídl... usměje se, nebo spíš ušklíbne Mně se líbí, když se lidi dokážou rozejít na úrovni a dokážou se pak i stýkat jako přátelé. Znamená to, že jsou jaksi... no, duševně vyspělí... berou život tak, jak je, a dokážou unést i křivdu. Vztahy jsou hrozně složitá věc. A ta Druhá rasa... co to je za lidi? Nebo stvoření?

[Postrach]

To je fakt. Nemohu tady vést otevřený boj. A přece nezastřelím vlastní ženu. Pořád to je moje žena. Jen se řídím pravidlem, že nejdřív je nutné protivníka dobře poznat a zjistit co nejvíc, pak je "úder" daleko přesnější a efektivnější....a taky jsem docela trpělivý, někteří říkají až moc. Ale koneckonců já mám času dost. *pokrčí rameny* další vrásky mi nepřibydou, spíš ubyly, takže...ale zdaleka to není konec, to si buď jista.*dodá bez jakékoliv pochybnosti* Ale ať tak nebo tak, nemíním dělat rozruch, je to koneckonců naše věc, tak proč s tím obtěžovat okolí. A taky, i kdybychom se k sobě nevrátili, úplně se od sebe vzdálit nemůžeme. Protože Man ví příliš mnoho.*trochu smutně se usměje*
A k Druhé rase...dalo by se říci, že je to jakýsi vývojový stupeň nad upíry...disponují většinou upířích výhod, co se týče fyzických schopností,spíše je i předčí, ale živí se normální stravou. Taky upíry považují jen za zvířata vhodná buď k otročině a nebo jako lovnou kořist*nehezky se mu zableskne v očích* Mně díky jejich "pokusu" přibyla jejich síla a odolnost, ale pořád zůstávám tím, čím jsem*naznačí rukou špičáky*. A mezi náma, pořád jsem rád, že spadám do téhle kategorie upírů, než co jsou jiní tady.*usměje se* má to hodně výhod.