od Rebecca Altamirano » sob kvě 08, 2010 7:18 pm
Několik vteřin na něj bezeslova zírá a doufá, že řekne apríl. Děláš si srandu? Ty jsi byl na Altamirano Hall, sám a ještě jsi vzal Nicci?! Docela těžce zuří, ale hlavně proto, že se o ně bojí. Radši se skloní k Nicci, protože si není co by mu měla provést. Jestli mu dát po čuni a nebo ho radši políbit. Nejradši by udělala obojí, jen neví v jakém pořadí. Zlato,no tak. Utěšuje ji a přitiskne ji k sobě. Pak se okamžik soustředí se zavřenýma očima a vteřinu na to, se oba vlci protáhnou kolem Charlieho. Nicci, koukej. Nemusíš brečet, Day a Night jsou tady. Řekne jí s úsměvem a otočí ji zády k sobě. Pak vstane a podívá se na Charlieho. Co tě to u merlinovazadku napadlo? Řekne tiše a přistoupí k němu.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...