Soukromé pokoje Alexe a Fernanda

[Neferet]

Hmn, dobře. +přikývne s úsměvem+ Kdybys potřeboval pomoct, stačí zavolat. +zavolá za ním, chvíli se ještě rozhlíží, zajde se mrknout na výhled z okna a nakonec se natáhne na postel tak, aby viděla na dveře od koupelny a jak je unavená začne podřimovat+

[Fernando Sucre]

Po pár minutách vyleze ven a když vidí podřimující Nef, musí se pousmát. Opatrně k ní dojde a dá ji pusu na tvář. Skočím jen vedle, jestli je Mollyz doma. Za chvíli jsem zpátky

[Neferet]

Hmn. +zavrní ze sna, když jí dá pusu na tvář, ale když promluví, tak se probudí+ C..co? +je trochu zmatená, než si uvědomí kde je+ Jo, dobře. +hlesne+ Mám jít s tebou?

[Fernando Sucre]

Nemusíš. Jen si odpočiň. políbí jí a pak odejde k Mollyz

[Neferet]

Hmn, dobře. +přikývne+ Jen tam nebuď moc dlouho, hmmn. +sleduje jeho mizející záda, trochu si povzdechne a stulí se na boku, ví, že už neusne, tak jen zavře oči a přemýšlí+

[Neferet]

+chvíli se válí po posteli a hlavou jí lítají různý myšlenky, nakonec pošle Eset se vzkazem na Darktor, že je v pořádku a několik dní se neukáže a postaví se k oknu, odkud zamyšleně pozoruje horizont+

[Fernando Sucre]

Vrátí se do pokoje, dojde k Nef a obejme ji. Co teď budeme dělat? Podíváme se do čajovny nebo se jen půjdeme projít.

[Neferet]

+spokojeně se o něj opře+ Byla bych pro tu procházku. Sice za chvíli bude tma, ale menší procházka nikdy neuškodí a člověk si může utřídit myšlenky. +pootočí hlavu, aby na něj viděla a usměje se+ A čajovnu bych nechala na ráno. +navrhne+

[Fernando Sucre]

Dobrá, tak jdeme ven. Usmívá se, vezme ji za ruku a vyrazí na procházku ven.

[Fernando Sucre]

A než se Nef nadála, jsou zpět v předpokoji. Chceš nechat chvilku soukromí? zeptá se, ale nepouští jí