Rival - bar

[Isamun]

posadí se s Angelinou ke stolku. tak prosím. běží ti čas... poslouchám. dívá se na hodinky a ne na ni. odpočítává každou vteřinu.

[Angelina]

Isamun: °Podívá se na něj poprvé bez úsměvu. Zkoumavě.° Neměl bys být ke mně hrubý, Isamune. Už kvůli starým časům. Vím, že máš pro mě slabost. To nezamaskuješ svým neurvalým chováním... A také mám něco, co tě rychle přesvědčí, že mě musíš poslechnout, musíš vyplnit má přání. °Usměje se skutečně vražedným způsobem.° Mám tohle - poznáváš to? °Ukáže mu prsten, který nenosí na ruce, ale na dlouhém řetízku kolem krku pod oblečením.°

[Isamun]

Angelina: ne, co na tom mám poznat? pokrčí rameny a oddechne si trochu. na chvíli se trochu uvolní. já ti ho nedal. ten můj byl jiný a hlavně už neexistuje. sama sis vybrala jiný, dražší, větší... vždyť víš. koukne na ni celkem klidně a beze strachu, bez emocí. tenkrát to bylo těžké. dneska mě to už nezajímá. ty mě nezajímáš. jenom mi komplikuješ život. můžeš mi leccos pokazit. ale já se k tobě nevrátím. dneska nechápu, co jsem na tobě viděl. nebo to bych si i vzpoměl. ale jak jsem s tebou mohl vydržet. a ty se mnou. prohlíží si ji a najednou mu vůbec nepřipadá krásná a dokonalá. jenom... obtížná. to je všechno, co vidí. otravná.

[Fabien]

(Drží se skvěle! - to smaž)

[Angelina]

Isamun: °Tváří se podle toho, že není nadšena vývojem událostí.° Hm, ano. Dobrá. Je to dávno. A stejně si myslím, že kdybychom měli chvíli pro sebe... vzpoměl bys si, co se ti tolik líbilo, cos na mně miloval... °Nevzdává se snadno. Nechce mu to uvěřit, že už ho nepřitahuje.° Ale tady nejde o prste. Jde o ten kámen... Nebo mám říct krystal? Mně jsi ho skutečně nedal. Ale pro tebe představuje závazek. Vzpomínáš si? °V očích jí blýskne vítězoslavná jiskra.° Zkrátka jeho majiteli jsi zavázán službou. Z toho se nevymluvíš. A já ti to neodpustím... za to, jak se ke mně chováš. Musíš dělat, co ti řeknu. Teď ten krystal patří mně! A já něco potřebuju. A ty to pro mně uděláš - rád nebo nerad. °Ukáže mu, že je skutečně v převaze.°

[Isamun]

Angelin: podívá se pořádně na ten kámen. a po páteři mu přeběhne mráz. co? kdes to vzala? podíváí se na ni vážně zle. tohle bych ti nikdy nedal! není tvůj! kdes ho vzala?

[Angelina]

Isamun: °Má opravdu příjemný až povznášející pocit, jak ho dostala tam, kde ho chtěla mít, jak ho zaskočila.° Říkal jsem ti, že musíš dělat, co já chci! Nebyl zase takový problém ho získat... Teď mluvím o tvém starém příteli... Vždycky jsem se mu líbila. A jsou chvíle, kdy muž ženě nemůže vůbec nic odepřít... Vždyť víš... °Dotkne se svým kolenem jeho a usmívá se na něj sladce, ale je v tom i kapka jedu.°

[Isamun]

Angelina: odtáhne se od ní, jakoby měla lepru. máš pravdu - vlastně tě neznám, nevím, kam až jsi ochotná zajít. nemůžu uvěřit, že by ti to skutečně dal dobrovolně. dokonce ani tak, jak naznačuješ, že to bylo. vidím, že jsem spoustu tvých vlastností podcenit. těch špatných, bohužel.dívá se na ni opovržlivě. a naopak jsem si myslel, že jsi chytřejší - tohle předání nefunguje bez mého souhlasu. můžeš mít kámen, ale můj slib se k tobě nevztahuje, pokud nenáš můj souhlas - to je součást celého toho kouzla a rituálu. takže - máš zajímavý šperk, užij si ho. a mně dej pokoj! vstává, že odejde.

[Angelina]

Isamun: °Dost nerada slyší, co jí říká. Ale to teď není podstatné. Je zvyklá dostat, co si zamane, je zvyklá, že ona udává směr dění i jiným, nejen sobě. Nelíbí se jí, že se bývalý obdivovatel a milenec staví na zadní, že se nesnaží sám udělat, co jí vidí na očích a ani neposlouchá její přání a rozkazy. Přesto je to, co po něm chce, natolik důležité, že se nezachová tak, jak by to chtěla udělat a normálně i udělala. Neodejde aniž by byla vystavena chování, které ji stahuje z jejího piedestalu božské krásky mezi normální smrtelníky. Nikdy mu to nezapomene a až se k ní zase připlazí - což naprosto skálopevně očekává - pěkně si ho vychutná. Zatím jenom potřebuje, aby se chopil úkolu, který pro něho má.°
I já jsem si myslela, že ty jsi chytřejší. Máš pravdu - musel bys souhlasit. Ovšem pokud se krystal se závazkem nestane součástí dědictví... Tvůj souhlas není potřeba. °Její úsměv je sladký, měl by být spíš temný a mrazivý.°

[Isamun]

Angelina: dědictví? zamračí se a trochu zbledne. tys po něm dědila? jak... ne? jeho sis taky... taky vzala? kouká na ni a vrtí nevěřícně hlavou. ...vlastně proč se divím... koho ne, co? tobě nic dlouho nestojí v cestě. zesmutní, když mu dojde smrt přítele - pravděpodobně zbytečná, možná že i ne-přirozená. a nějak mu její chování a vůbec všechno kolem ní zacvakne na správná místa. paradoxně se mu uleví. a je mu jí trochu líto a dost jí pohrdá. tak takhle to je... a přes ten závazek jsi mě i našla a prošla sem. už tomu rozumím. tak mi řekni, co po mě chceš. doufám, že víš, co ten závazek obsahuje. můžeš po mě chtít nějakou službu. nejsem ale tvůj otrok. já sám jsem stále svůj. na mně v žádném ohledu nemáš právo.