od Rebecca Altamirano » čtv zář 06, 2012 7:50 pm
Otočí se k němu a s úsměvem se začne svlékat, zároveň ho nepřestává upřeně pozorovat. Hmm, co myslíš? Mroukne tiše, přitiskne se k němu a je jí úplně fuk, že na sobě má pořád částí nějakých ošklivých tkání. Za svůj život už na sobě měla horší věci. Obejme ho kolem krku, stoupne na špičky a dlouze, dráždivě ho políbí. Zlehka ho kousne do rtu a přejede přes to zraněné místečko jazykem.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...