Cafeteria

[Isamun]

drze a neohroženě vleze za pult a naskládá na nějaký podnos, co se mu líbí. dokonce si i vzpomene, jak se dělá presso - kterej čudlík se mačká a kam postaviz hrnek v přístrojku. je mi líto, ale než sem někdo přijde, můžeš mít leda tak preso, lásko. nic jinýho na tom uvařit neumím. a snad nás nezastřelej, že jsme si z toho udělali samoobsluhu. ještě chvíli a utopil bych se ve vlastních slinách.
tak Provence, říkáš? sklep plný vína říkáš? a kdy nás tam čekají? servíruje jim dobroty a kafe. Tir coby královna králíků... to si moc nedovedu představit. a proč Fabien vypadá jako svěřenc červeného kříže, když je jediným dědicem králičího impéria? nemůžou na tom být tak špatně, ne? a když se slušně oblíkne, vypadá skoro jako člověk...

[mollyz]

Sam: +Vděčně vezme od Sama všechno, co před ní postaví.+ Počkej, mlíko snad někde vypátráme.+ Jme se samoobsluhovat s ním a najde ještě mléko a šlehačku. S úlevou se pustí do punčového dortu.+ Ono to zní děsně vznešeně, ale Nicol moc prachatá není. Fabovi brzo zemřel otec a Nicol to táhla sama. Fab si na studia vydělával. Pak teda si Nicol našla Honorého - moc milý chlapík. Cestovatel, badatel. Pořád jezdí někam, kde je hrozná zima a zkouší, kolik toho vydrží. Ale Fab je takovej odjakživa. Prostě si v tom neuspořádaném stylu libuje. Přijdou mu důležitější jiný věci. ...+Šťastně upije kávu, kterou Sam udělal skvěle.+ A Nicol psala, jestli by se mi to hodilo příští sobotu...co myslíš, lásko? Pojedeš se mnou? Teď už kvete levandule...

[Isamun]

Molly: přikyvuje Mollyinu vyprávění o Fabienově pohnutém životě. cpe se sladkým a trochu se posouvá jeho smysl pro romantiku. hmm, jo, rád. levandule? na tu nejsi alergická?

[mollyz]

Samík: +Usmívá se, pusu plnou dortu.+ budu ti muset sepsat seznam alergenů. Jsem alergická na heřmánek, kvetoucí kaštany, vrby, břízy, bezy...ale na levanduli ne. Miluju levanduli, její vůni a barvu...+Rozplývá se při myšlence na rozlehlá nafialovělá pole.+

[Isamun]

Molly: to sepiš, kývne. viděl jsem kdysi ta pole s levandulí. pole, ne divoké rostliny. z dálky to vypadalo jako fialový manžestr... tak v sobotu, a vážně nás zvou? teda myslím i mě?

[mollyz]

Sam: +Nabídne mu kus svého dortu na lžičce a druhou rukou ho pohladí po tváři.+ Lásko, Nicol neuvidí nikoho radši než člověka, který je se mnou. Pořád trpí utkvělou představou, že jsem hrozně osamělá a dokonce svého času pořád do mě a do Faba šila, abychom spolu chodili, abych nebyla sama. Zažila ten můj neveselý rozvod...a nepochybuju o tom, že tě Tir uvede už dopředu. A pošlu jí sovu, že přijedeš taky....Od toho výletu do Řecka jsme spolu nikde nebyli...Tenkrát to bylo nádherné..pamatuješ?

[Isamun]

Molly: nechá se krmit i hladit. Řecko... no, to bylo fajn. taky jsme tam byli sami... zamyšleně. jestli mě uvede Tir a pořád budu smět přijet, tak už ten dojem můžu jenom zlepšit... zblajzne jí zbytek dortu sprostě rukou, bez lžičky.

[mollyz]

Sam: Ty z Tir taky děláš děsnou potvoru...ona o tobě mluví tak hezky...Když jsi, no když jsme....nebyli spolu, strašně ti věřila a říkala jen hezké věci o tobě...a navíc, mám podezření, že Nicol měla nějaký románek s cestovatelem jako jsi ty, takže jí jistě tvoje přítomnost připomene romantické chvíle...ale o tom, prosím, před Fabem nemluv. Nemusí o své matce vědět všechno...+odvetně mu slízne šlehačku z jeho dortíku.+

[Isamun]

Molly: no jo, to je něco jinýho. my se dost známe a věříme si - jednak o sobě právě hodně víme a pak taky musíme. kdybychom si nemohli věřit, byla by práce o život. nevadí mu ta šlehačkaa dlabe něco ovodného, co se mu zalíbí. kousne si a je to moooc dobrý, tak hned dává Molly ochutnat. no jo, ženský. to je na Tir zase dobrý, že tímhle zatím moc netrpí. ty vaše habaďůry. ne, že by nebyla potvora, ale nelže. nevymýšlí si bemberizace. bojím se, že z toho ale vyroste jako všechny ženský. někdy je sice lepší nevědět, ale zase když víš, že jsou to intrikánky... není to příjemný.

[mollyz]

¨Samík: +Nechá se nakrmit ovocným dortíkem.+ Víš, Samíku, my ženský to máme v sobě nějak zakódovaný. Nejsou to lži, jen malé tajnůstky, které nemusí vědět všichni. A nebuď naivní...i Tir je má. Nemyslím nevěry nebo tak něco...jen prostě věci, které se neříkají. Ostatně mám zkušenost, že muži jsou na tom vlastně stejně. Ani ty mi neřekneš všechno...kličkuješ a vyhýbáš se některým tématům. Nedá se to dělit zada to víc dělají muži či ženy. Já myslím, že prostě to tak v životě je. Jedinou jistotou pro mě třeba teď je, že ti rozhodně nechci nic tajit...nic, lásko...