Kapitánská kajuta - Červené patro

[Kocour]

*sedí na své prozatím uhájené peřině, ale natahuje krk jak žirafa a čenichá*
Mňau!
*zmodrá a hned zčerná a zase zmodrá a zase zčerná, strašlivé dilema - peřina nebo maso*
*chvíli to trvá, ale nakonec zvítězí maso*

[Postrach]

*stojí na chodbě kousek dál, přesto mu nedělá problém Kocoura slyšet a musí se usmát, jen číhá, kdy se z peřiny zvedne a pujde k misce*

[Kocour]

*peláší k misce jako by mu za tlapkami hořelo, přeskočí košík a div, že nepřistane přímo v misce, věří, že když bude dost rychlý, získá maso i uhájí peřinu*

[Postrach]

*vyčíhne správnou chvíli, kdy je Kocour už dost daleko, aby se nestihl vrátit a využije veškeré rychlosti, které je schopen, aby to stihl a ukořistí peřinu, kterou hodí zpátky na postel a postaví se mezi ni a Kocoura* no vida, že to jde...

(božeee...to je představa:D:D)

[Kocour]

*probodne ho pohledem, ale než znechuceně zežloutne a začne si lízat tlapku, ay demonstroval absolutní nezájem, pečlivě vyžere misku*

[Postrach]

*srovná postel, hezky pečlivě, jako to umí* a nechci tam vidět jediný chlup...*úkosem se na Kocoura podívá pohledem, který nepřipouští diskuzi* co by si Man pomyslela, kdyby se náhodou stavila...*trochu se pousměje proti své vůli, jak si vzpomene na včerejšek a že se to nevyvedlo vůbec špatně...a nechá Kocoura v klidu prozkoumat pelíšek, kdy už je tam tak namačkaný*

[Kocour]

*vyleze z pelechu, oklepe se skoro jako pes a pak se schoulí v rohu místnosti a předvádí němohru na téma ´jen se podívejte, jaká jsem ubohá chudinka kočička´*

[Postrach]

*trochu nesouhlasně nakrčí obočí* to už snad přeháníš, ne? není to nic tak strašného..*chvíli ho nechá dusit a když vidí tu pantomimu, tak se s ledovým klidem zvedne od postele a jde ke dveřím* na mě takové věci neplatí, to bys už mohl vědět...*a s tím výjde s kajuty, nechá na kousek pootevřeno a přemýšlí, že by měl nějak zařídit, aby kocour mohl se pohybovat volněji aspon někde, aniž by ho museli pořád pouštět nebo nechávat otevřeno...*

[Kocour]

*jakmile je Postrach z dohledu, přejde k pelíšku, aby si na něm vyzkoušel zuby a drápy, jde to sice ztuha, ale vytrvá*

[Postrach]

*a pelíšek odolává a odolává..ale občas z něj, když kocour přitlačí, vypufne obláček kouře...*