Soukromé pokoje Alexe a Fernanda

[Neferet]

+poslouchá ho a dochází jí, že má pravdu, nikdy se se střelnýma zbraněma nesetkala, a když nebude moct použí magii, byla by opravdu jen na obtíž+ Dobře, zůstanu. +povzdechne si a prudce ho obejme+ Ale až se vrátíš, tak mě se svym světem seznámíš. A taky mě naučíš střílet. +klade si podmínky+

[Fernando Sucre]

S tím prvním souhlasím a rád, ale ty zbraně bych raději vynechal. +řekne upřímně+ Pokud na tom ale trváš, tak tě to naučím.+Obejme ji a pak rychle sbalí pár nezbytností, najde klíče od motorky a než odejde, ještě jednou Nef políbí+ Budu se snažit vrátit co nejdřív.

[Neferet]

To si piš, že na tom trvam. +pousměje se a pustí ho, aby si mohl sbalit, celou dobu ho ale starostlivě pozoruje+ Budu čekat. +vrátí mu polibek+ Dávej na sebe pozor. +prosí ho znovu+

[Fernando Sucre]

Dám, slibuji +usměje se a rychle vyběhne ven, kde naskočí na motorku a odjede+

[Neferet]

+chvíli sleduje dveře, ve kterých Fernando zmizel, než se přesune k oknu a pro změnu sleduje příjezdovou cestu a odjíždějící motorku, povzdechne si a začne se shánět po oblečení, nechce se jí tady zůstávat samotný, jediný co by pak dokázala, bylo trnout strachy, musí se nějak zaměstnat, takže se obleče, vyjde ven a přemístí se na Darktor+

[Fernando Sucre]

Nechá se dovést do pokoje a když se ho Eil snaží dovést do jeho ložnice, zarazí se. Pamatuje si moc dobře, s kým tam naposled byl a nechce na to vůbec myslet. Takže se otočí a odejde do ložnice, která patřila Alexovi. Dobrou, dodá mezi dveřmi.

[Eillen]

Dívá se, jak mění směr a jde do druhé ložnice a nechápe to, ale nekomentuje. Dobrou. Pozoruje ho, jak vchází do ložnice, ani za sebou nezavírá dveře, tak vidí, že se neobtěžuje ani zout a rovnou si lehá do postele a ve vteřině usíná.

[Fernando Sucre]

S výkřikem se uprostřed noci probudí. Je celý propocený a chvíli mu trvá, než si uvědomí kde je. Zvedne se a jde si dát sprchu. Po čtvrt hodině konečně vyleze zpod tekoucí vody, zabalí se do županu a jde se projít.

[Fernando Sucre]

Nechá se Eillen odvést k pokoji. Díky. A dobrou. zavře za sebou dveře, dojde do postele a okamžitě usne.

[Fernando Sucre]

Ráno se probudí překvapivě odpočatý a uvědomí si, že lektvar opravdu zabral. Posadí se a podívá se na kalendář a najednou mu dojde, že budou Vánoce. To bych mohl něco taky koupit. zamyslí se, rychle se oblékne, ve svém šuplíku najde peníze, které tam nechal a vyběhne ven, kde nasedne do auta a jede na nákupy