Pánský pokoj

[Wenai Lafayette]

Ale tu sošku máš tady, ne? Otázka je jestli ho nasadili na tebe nebo na tu sošku.

[Ještěrena Tosca]

Jo ta soška je tady. Ať tak nebo tak bude se to sem chtít dostat. Ale vstupem se sem nedostane.

[Wenai Lafayette]

No nezníš mi moc jistě. Můžu vidět tu figurku?

[Ještěrena Tosca]

+koukne po ní+ Ale jo, pojď, mám ji nahoře. No tak, snad mi věříš, já jsem tě vždycky ze všeho vytáh. Jen si vzpomeň na ten průser v Arainu, nebo na Borhanské poušti.

[Wenai Lafayette]

Jo ale jsme si kvit jestli na tohle narážíš, já jsem tě vytáhla z té věže v Charstu.

[Ještěrena Tosca]

Jo a pak jsi mi pomohla ovládnout celé město. O tohle mi nejde. Můžeš mi věřit. +chytne ji za ramena+

[Wenai Lafayette]

Já vím. +obejme ho+ Jen bych tu z toho nerada měla kůlničku na dříví.

[Ještěrena Tosca]

+přitáhne si ji k polibku a přitiskne k sobě+

[Wenai Lafayette]

Ukaž mi tu sošku. +jde nahoru do jeho pokoje+

[Wenai Lafayette]

+leží v křesle, kolem je několik flašek, jedna jediná je jen do půlky vypitá, jinak jsou prázdný, kulečníkový koule se válí po celém pokoji a dvě tága jsou zlomené, jedno je vražené pod roztrhlé zelené sukno na kulečníkovém stole, Wenai spí, ale není to klidný spánek+