+nemůže si pomoct, ale musí se začít smát+ Ale ty ryby za nic nemohli. +směje se, když do místnosti přiletí malá, ale zato nedbitná sova, která na stůl upustí malý balíček s dopisem+ Co to sakra? +zamračí se na odlétající sovičku a sáhne po dopise+ Moc se omlouvám. Někdo se asi musel splést, normálně mi pošta chodí do sovince nebo do pracovny. +omluvně se usměje+ Mrknu se co to je, abych jim to mohla hned hodit na hlavu. +uculí se a dopis otevře+
Drahá Neferet,
doslechl jsem se, že jste se stala partnerkou pana Sucreho. Proto si myslím, že by bylo vhodné Vám zaslat něco, co by Vám ho připomínalo. S politováním Vám musím oznámit, že víc z něj už neuvidíte, neb zbytek je zakopán v neoznačeném hrobě kdesi ve Virginii.
S přáním upřímné soustrasti
Generál Jonathan Kranz
+v balíčku se pravděpodobně nachází prst+
+její výraz se při čtení mění v zamračený, potom v mírně nechápavý, ale nakonec se ustálý na vyděšeným, obličej bledý+ Ne to ne. +vypraví ze sebe, dopis upustí na stůl, vylítne ze židle a žene se k lince, kde si odložila mobil+ No tak zvedni to. +upí potichu do telefonu+ Tohle mi nedělej. +mluví vyděšeně a rázuje podél linky+ Sakra, to ne. +zaúpí vyděšeně když po několika vytočení to pořád nikdo nebere, zaklapne telefon a vrátí se rychle ke stolu+ Tony, Tony prosímtě. +sebere dopis ze stolu+ Řekni mi. Jak moc tomu můžu věřit? +v hlase jí zaznívá strach, ruce se jí třesou, slzy má na krajíčku a na Tonyho kouká s nadějí, že jí řekne, že je to jen nějaký hloupý vtip+