Bar - balkon

[Jean-Claude]

(laach, tak Spike má štígro, že J-C už je spacifikovaný...přijít o chvíli dřív...tak by mu asi předvedl ty "dobré mravy a mluvu":D, ale zas by bylo na co koukat...heh...mno a ty lícní kosti jsou, to máš pravdu, golux:))

[Rebecca Altamirano]

Nebudu tě mít ráda, jestli přede mnou budeš urážet Jean-Clauda. Rysy tváře jí ztvrdnou a v oči získají chladný výraz. Takže bacha na tu tvoji pěknou pusinku, peroxide. Dodá napůl vážně a napůl pobaveně. Ale teda v té první větě jsi to vystihl vcelku přesně. A krajkové košile nosí občas taky. Pousměje se.

(joo to se mě se taky líbí:P)

[Ares]

golux: Myslíte, že bych se divil? zeptá se hned jak se vrátí, jakoby pokračovali v nějaké načaté konverzaci.

Se zamračeným pohledem si prohlídne Spikea, který tam přibyl, než byl pryč. Sedne si na svou židli vedle golux a upije si ze svého poháru skotské.

[golux]

No, možná asi ne. Myslím, že vy jste zvyklý na ledacos usměje se a upije z sklenky Copak jste s Jeanem-Claudem probírali, jestli to můžu vědět?

[Spike]

+Dlouze a zkoumavě si prohlídne Beccu a pak se uchechtne+ Ty seš do něj normálně zabouchlá! °připadá mu to velice, ale velice vtipné+ Posíláš mu zamilovaná přáníčka k Valentýnu? +pravděpodobně chce aby ho Becca praštila. Plánuje pokračovat dál v navážení se do nejbližší skutečné autority jak on má ve zviku, když tu přijde Ares. Sjede ho pohledem a pak se nakloní k Becce v předstírané diskrétnosti+ Tady se provozuje taky sado-maso salón? +optá se dostatečně hlasitě že ho všichni slyší a dál si nepokritě s mírným úšklebkem prohlíží Areovo obviklé kožené oblečení+

golux: +několikrát jí krátce opplatí pohled a udělá si mentální poznámku že tahle by rozhodně stála za hřích+



(Blondýnka už je hold taková Myslím že i kdyby mu J.C. ukázal "vybrané mravy a mluvu" akorád by to podnítilo jeho tendenci se do něj navážet. Jemu je každá autorita jako trn v oku )

[Rebecca Altamirano]

S nadhledem se pousměje. Ne to nejsem, nepleť si pojmy s dojmy nebo-li chtíč a přitažlivost s láskou a zamilovaností. I když vím, že ty si to pleteš vcelku často. Ušklíbne se. Prostě si ho vážím a respektuji ho. Nedělá mi problémy respektovat někoho, kdo je daleko mocnější než já. Naráží samozřejmě na něj. Pak jen pokrčí rameny. Ale je mi jasný, že tobě to vysvětlovat nemá smysl.
Ne to není, ale kdybys občas viděl naše pracovní "uniformy" budeš opravdu váhat, kde ses to ocitnul. Uculí se a významě na něj mrkne.

[Spike]

+přestane se tak šklebit a uchechtávat a naopak docela zvážní+ Já umím rozeznat chtíč od lásky +odporuje jí velmi přesvědčeným hlasem+ Láska je směsice bolesti a radosti ze které se ti chce brečet. Je nečekaná. V klidu žiješ, existuješ jako jeden z mnoha a náhle se to stane. Zjeví se ona... vtančí na lehkých nožkách.... krásná bez všech umělích příkras... drobnýma ručkama ti se smíchem vyrve srdce z hrudi ven... směje se a mazlí se sním, zatím co ty klečích v smrtelných bolestech na zemi u jejích nohou +oči se mu zalesknou dávnými vzpomínkamy a prázdnotou kterou má teď v srdci v místech kde by měla spočívat nějaká žena+ A chtíč... ten je zase jako plamen, který vzroste v požár +nakloní se k ní blíž+ Vlastně si ho nevšimneš dokud není moc pozdě.... Začne někde tady +položí jí dva prsty vzadu na zátilek+ Ano, přesně tam... jako něco cě tě sleduje... pomalu se ti plíží po páteři v horkých vlnách +jede prsty po její páteři pomalu dolů+ rozlévá se ti po těle... jako teplo kdykoliv vidíš člověka po kterém toužíš +jede po boku na její steho+ a teprve když to nečekáš....+stiskne jí vnitřní stranu stehna nebezpečně blízko jejího klína+ tak ti vzplane oheň mezi nohama.

[Rebecca Altamirano]

Beze slova ho poslouchá a úsměv jí z tváře pomalu mizí, až je opravdu hodně vážná. Nepatrně se chvěje jak jí přejíždí po páteři a když se dotkne jejích stehen, zachvěje se znatelně a zblízka se mu dívá do očí. Pak se poněkud rozstřeseně nadechne a vydechne a pousměje se. No...stalo se něco hodně vážného od té doby, co jsme se viděli naposledy, že? Vypraví ze sebe, když zas najde svůj hlas a zlehka přejede svými prsty po jeho tváři.

[Spike]

+Automaticky se malinko nakloní k laskajícím prstům+ Co? +ozve se dosti inteligentně. Byl totiž plně ponořen do očumování Beccyných předností v hrudní oblasti a slastném uvažování co všechno by se s nimi dalo dělat, takže ho její otázka trochu překvapí+ U mě se vždycky něco stane. Však víš +když jeho ruku neodstrčila, začne sní jemně hladit a třít její stehono až ke koleni+ žiju naplno a nehledím na následky +trochu nakloní hlavu na stranu+ Nemyslíš že bylo společenské konverzace dost? Já mám totiž jeden rostoucí problém se kterým bych potřeboval pomoct +řekne bez obalu+ Je na hřbitově +dodá z drzím a zároveň pobaveným úšklebkem+

[Rebecca Altamirano]

Uličnicky se uculí a mrkne do jeho klína. Ale ale, to je tedy problém... Pohlédne mu do očí jakoby mimochodem si olízne rty. Takže na hřbitově? Hmm...to je vážně zajímavý...Blýskne jí v očích, nakloní se blíž k němu a nehty mu docela dost důrazně přejede velmi vysoko na stehně.