Bar - balkon

[Spike]

+V hrdle se mu ozve měké potěšené zavrčení+ Chceš našimi milostnýmí hrátkami obohatit místní program? +poukáže na golux a Area, ovšem není znát jjestli by mu vadilo se tu předvádět v plné akci, nebo jestli by couvl+ A hřbitovi jsou zajímavější než si myslíš +dodá normálním hlasem, docela jakoby se ho tak dráždivě nedotýkala+

[Rebecca Altamirano]

Já vím, že jsou, sama mám s nimi vcelku bohaté zkušenosti. Pousměje se a pohodí vlasy. A pro dnešek dám přednost soukromí. Zavrní u jeho rtů a už už to vypadá, že ho políbí, když v poslední chvíli ucukne a tváří se jako nevinnost sama.

[Spike]

+nakloní hlavu mírně na stranu, soustředí se na její rty jak jí chce políbit, takže když mu tak ucukne je trochu rozmrzele překvapený+ Chm +uklouzne mu něco jako krátké, malinko pobavené, ale taky trochu uražené uchechtnutí+ A co když já soukromí přednost nedám a budu si te chtí vzít tady a teď? +prudce otočí její stoličku tak aby si viděli do očí a položí jí ruce na stehna a stiskne, kdyby mu třeba chtěla útéct. Nakloní se dopředu a zblízkosti jí kouká do očí. Chvilku takhle pouští hrůzu, než se usměje+ Tak si mě tedy odveď lásko

[Rebecca Altamirano]

Opětuje jeho pohled a položí své ruce přes jeho. Přiblíží se až těsně k němu a zašeptá mírně chraplavým hlasem u jeho rtů. Už si nevzpomínáš, co se stalo těm, kteří se pokoušeli dělat něco proti mé vůli? Jenom zlehka přejde svými rty přes jeho, pohlédne mu do očí a pousměje se. Ok, tak jdeme. Sklouzne z židličky a zamíří k východu, nechce se přemisťovat přímo z baru. Tak pojď zlato... Ohlédne se přes rameno, až černé vlasy zavíří.

[Spike]

+Pousměje se pod krátkým dotykem jejích rtů+ Odnášeli je v igelitovích pytlích na odpadky....? +zamumlá z části tázavě, protože smrt, zabíjení, krev a části těl mu už trochu za ty roky splívají v jednu rudou, hustou řeku. Sklouzne ze stoličky, ale nejde hned zaní, protože si chce plně vychutnat pohled na její dokonale modelované tělo a pěkné pozadí. Na tváři má výraz a v očích lesk co jasně říká že myslí na samé nemravnosti+ No vždyť už du... +odsekne jí nevrle, kopne do sebe sklenku co mu teplala na baru a vydá se zaní+

[Rebecca Altamirano]

Pousměje se sladkým úsměvem hodné holky, ve kterém je zároveň něco velmi děsivého. V jedné tašce. Taštičce. Opraví se. Když vyjdou ven, vezme ho za ruku a přemístí je na Altamirano Hall, přesněji přímo do jejích pokojů. Nepotřebuje se potkat ve dveřích s Lestatem.

[Ares]

(jsem to nějak nestíhala, kdyby jo, tak Spike nejspíš dostane do držky )

S citelnou nevolí a velice zamračeným pohledem sleduje toho blonďatého mizeru. Tak nějak se mu zdá, že leze do jeho teritoria. Ale jelikož se s ním Becca zřejmě zná a on jí slíbil, že nebude bezdůvodně napadat její přátele, jen tam sedí a skřípe zubama. Když odejdou tak jen lehce pokroutí hlavou.

golux: Usměje se na ni lehkým zvlněním rtů. Jenom pracovní záležitosti. Beru si na pár týdnů dovolenou. Dopije svou sklenku a hned si nalívá další. Vím, že jste si zvolila červené víno, ale nechcete taky ochutnat tuto skotskou? Přímo z Mýtinky, nejlepší, co tam měli. Když už jsme se tam nepotkali. pořád se usmívá, přičemž z ní nespouští oči.

[Jean-Claude]

(lach..Ares: že by první věc, na které se s J-C plně shodnou?)

[Spike]

(Dát Spikovi do držky je kolektivní touha. )

[golux]

Ares: Věřím, že je ta whisky dobrá. Ale já to nepiju; nějak mi to nechutná a tudíž to neumím ocenit omluvně se usměje Kdyby Vám to nevadilo, dala bych si ještě skleničku vína. A kde budete trávit dovolenou, jestli to tedy není nějaké tajemství? A jedete sám nebo... s někým? zkoumavě se na něho zahledí