Pokoj Memory

[Memory]

Všetko to tam donesie, hračky pre psy schová, aby ich hneď nerozkúsali. Klietky sov položí na stôl a rozmýšľa kde ich uskladniť a aké im dá vôbec mená. Aspoň tej svojej.
Nový prírastok

Sýček obecný (sovička)

Sova pálená (sovičiak)

[André Bourson]

Orel přinese na Mýtinku dopis pro Memory a obsluha jej doručí adresátovi.

Milá Memory. Vrátil jsem se zpět z Francie a rád bych si prohlédl krásy vašeho města. Pokud vaše nabídka provést mě jím pořád platí, stavil bych se pro vás zítra kolem poledne. Budu se těšit. André

[Memory]

Práve si číta nejakú knihu, keď sa k nej dostane dopis od Andrého. Najskôr naň torchu nechápavo pozerá, no potom sa potešene usmeje. Vezme pero a papier a hneď pošle po svojej novej sovičke odpoveď.

[André Bourson]

Zeptá se nějakého zaměstnance, kde najde slečnu Memory a ten mu ukáže správné dveře. Zaklepe jemně na ně a čeká, až mu Mem přijde otevřít.

[Memory]

Vyskočí, akoby si sadla do osieho hniezda, ani nie preto, že sa ozve klopanie na dvere, ale preto, lebo psy začnú bláznivo štekať. Úplne zabudla na čas, ešte stále má na sebe široké tepláky a nie je vôbec namaľovaná. Ale keďže tam nechce Andrého nechať čakať, otvorí dvere.
"Dobrý deň." rozpačito sa naňho usmeje a pozve ho ďalej. Psy ho začnú hneď oňuchávať a vrtieť chvostami. "Úplne som stratila pojem o čase." ospravedlňuje sa. "Počkali by ste chvíľu, než sa prezlečiem? Dúfam, že psy vám nevadia, nič vám neurobia." ubezpečuje ho s úsmevom.

[André Bourson]

"Dobrý den," usměje se na ni, když Mem otevře, přijme její pozvání a vejde dovnitř. "Samozřejmě, rád počkám. Nemějte strach, mám rád psy a doufám, že oni mne taky," zasměje se. Jak se k němu rozeběhnou psi, dřepne si k nim a začne je hladit mezi ušima. "Vy jste ale nádherní..." Mazlí se s nimi, je vidět, že psům rozumí. "Co je to za rasu?" volá na Mem do druhé místnosti.

[Memory]

"Sú to výmarský ohaři." povie, keď už oblečená do krátkych rifľových kraťasov, krátkeho bieleho topu a takmer priesvitnej, bielej košele vyjde zo spálne. Ešte si vlasy zopína do copu. "Zdá sa, že sa im páčite." usmieva sa na psíkov, ktori nadšene vrtia chvostami, keď sa im André venuje. "Som to ale hostiteľka, dáte si niečo na pitie?"

[André Bourson]

"Psi vycítí, kdo je má rád, kdo to s nimi myslí dobře a naopak kdo je zlý. Přitom ten člověk nemusí dělat vůbec nic. Mám s tím bohaté zkušenosti," usměje se a se zájmem si ji prohlíží, když vyjde z pokoje. "Moc vám to sluší," vysekne jí kompliment a pozoruje ji přimhouřenýma očima. "Díky, ale radši bych si dal něco k pití v nějaké příjemné hospůdce," uculí se. "Nechám to na vás, kam mě zavedete, ale mám jednu podmínku. Zvu vás na skleničku," mrkne na ni.

[Memory]

"Dakujem." mrkne naňho. "Príjemná hospůdka je aj tu dole, ale myslím, že to je skôr vhodné na zakončenie. Rozmýšľala som, kde by sme s tou prehliadkou mali začať a myslím, keďže máte tak rád čokoládu, že bude vhodným miestom miestna kaviareň. Majú tam úžasné koláče, čokoládu a zmrzlinu. Ale môžeme si tam dať aj pohárik niečoho tuhšieho." šibalsky sa usmeje. "Čo na to hovoríte?" poškrabká za ušami dvojčatá, ktoré sa jej vrtia okolo nôh.

[André Bourson]

"Výběr nechám zcela na vás, věřím vám, že dobře vyberete," usměje se šibalsky. Tak na čokoládu mě zlákáte i o půlnoci," rozesměje se. "Takže... pokud jste připravena...," nabídne jí rámě, "jsem vám zcela k dispozici." Nechá se Mem přemístit na místo.