Bar - balkon

[Rebecca Altamirano]

Uculí se. No já mám dojem, že by to vůbec nevadilo. Je velmi společenský. Mrkne na ni. A určitě tě rád uvidí. Usměje se a otočí se k odchodu. Tak momentík, hned jsme zpátky. A jde do zákulisí najít kocoura:))

[Styx]

Becca: Ahoj, Rebecco +usměje se na ni+ Teda, koukám, jak seš vyzbrojená, jak na nějakou misi +culí se+ Proč to? Hrozilo, že se představení vymkne z rukou? Ale sluší ti to. Vypadáš tak... neohroženě.

Wenai: Jo, kdysi jsi mi Ještěrenu představila. Ale víš, že jsem si nevšimla, jaké má vlasy? Takže ty seš ujetá na dlouhovlasé? No, že se divím... +culí se, když náhodou zaslechne, jak se Wenai na jednoho vlasatce zrovna ptá+

[Rebecca Altamirano]

Styx: No abych byla upřímná, hrozilo. Aubrey je nevypočitatelný, ale jak je pohromadě s Phillipem, jde to do extrému. Takže jsem dnes fungovala jako taková pojistka. Proto jsem nebyla s vámi u stolku. Vysvětlí. A jak se ti vystoupení líbilo? Sonduje hned zvědavě. Holt zpětná vazba musí být:))

[Nathaniel]

Dojde chvilku po Beccy, protože když slyšel, že je po něm sháňka, musel se ještě neprodleně upravit:) Vejde do baru a vrhne na přítomné dámy okouzlující úsměv. Dobrý večer dámy. Očka mu zajiskří jak ametysty a opře se o bar, na sobě tradičně kožené kalhoty a černou saténovou polokošili. Dlouhé vlasy stažené do vzadu do ohonu.

[Styx]

Becca: To zní docela drsně, když si pomyslím, že se mohlo stát cokoliv. Jo, na Aubreym bylo zcela jasně vidět, jak se jen velice těžko ovládá. Zajímalo by mne, jak byste to řešili, kdyby... ujel? +zeptá se zvědavě+ No já byla úplně hotová, v sedmém nebi, už mi to vážně chybělo, vždyť mě znáš, jak jsem fascinovaná upíry a tímto prostředím +vysype ze sebe, ale pak se rychle zarazí+ Ale jo, šlo to. Dobře jsem se bavila. Sice trochu adrenalinové, ale skvělé představení +řekne decentně+

Nathaniel: Dobrý večer +rychle přemýšlí, jestli si posledně tykali, nebo ne+ Ráda vás zase vidím. Škoda, že jste dnes nevystupoval. Minule jste se totiž předvedl skvěle +holt je ujetá na ty dlaky, no:)+

[Wenai Lafayette]

Styx: +pokrčí s úsměvem rameny+ No každej je na něco ujetej.

Nathaniel: Ahoj, kocourku. +usměje se na něj mile+ Jak se máš?

[Rebecca Altamirano]

Styx: Kdyby ujel...no v první řadě, musela bych zasáhnout do představení. Dala bych mu dvě varování, aby se uklidnil. A pokud by to nezabralo...střílela bych. Nejspíš bych mu ustřelila ruku, možná obě, když by byl vážně hodně mimo. Pokrčí rameny. Nezabila bych ho, to by muselo být opravdu hodně zlé...nejspíš by to byla situace, kdy by napadl někoho z diváků...nebo mě. Vysvětlí vážně. Přece jen, sebe mám docela ráda. Ušklíbne se.

[Nathaniel]

Styx: (klidně mu tykej:) ) Taky vás rád vidím. Uculí se. No...Zaváhá. Abych byl upřímný, jsem rád, že jsem dnes nevystupoval. V očích se mu objeví opravdový strach, rychle je to ale pryč. Ale těším se, až zas budu na programu. Usměje se na ni.

Wenai: Dobrý večer, slečno Wenai. Usměje se na ni o trochu zářivěji. Mám se moc dobře, tady mi nic neschází. A jak se máte vy? Culí se na ni jak měsíček.

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: No teď už skvěle. Protože vždycky, když s tebou mluvím, tak, já nevím proč, mám dobrou náladu a všechno ze mě spadne. Ty máš v sobě určitě nějaký kouzlo. +usmívá se na něj+

[Lanevra]

°Přijde tiše od podia, tak aby nebudila moc pozornosti se usadí k baru trochu dál od té velké společnosti a poslouchá co si tam šuškají°