Přijímací pokoj

[Margarit Black]

M: *skvěle se baví oběma muži* Vy jste oba žárlivci, to je strašné *uculuje se* Hmm, že bych domů taky někoho přivedla? *šibalsky popichuje naježeného Siriuse*

S: Tobě tam nestačí děcko?

M: Ale zlato, zapomněl jsi, že za domečkem je ještě jeden takový krásný domeček...takový malušenký...když k nám přijdou hosti *připomene mu se zářivým úsměvem*

S: Vrrr...to si pak vyřídíme doma *zahučí a opět se věnuje Postrachovi* Aha, takže kamarád...a jak se mu u vás líbí? Nenudí se?

M: *hihňá se a vrátí se k debatě o drakovi* Kouzlit..*konstatuje* No, tak to jsem ráda, že to ten náš neumí...nevím, jak by to pak dopadlo *zděsí se* Pověz mi něco o J-C *zašeptá* Jak strávil Vánoce? A už jsi měla možnost nějakou...ehm...bližší? *šeptá, i když ví, že je jí to houby platné, ale to ju netankuje*

[Manori]

P: já? Jen je třeba mít pořádek...*blýskne se mu v očích* Myslím, že se mu tu líbí *otočí se na Siriuse* až moc....občas se vrátí zpátky, zkontroluje obchody a pak se vrátí....pořád tady není. Právě včera se vrátil, tak vyspává...*trochu nesouhlasně*

M: no uvidíme....drak je magické stvoření a o tomhle to teda platí dvojnásob....snad nás nevymaže ze světa *uchichtne se* J-C je rozhodně pozorný *šibalský výraz*...na Vánoce musel zpátky, takže netuším... *taky nepatrně sníží hlas, Postrach nehne ani brvou*

[Margarit Black]

M: *směje se Postrachově poznámce* No, každý tomu říká jinak, že...
Tak pozorný... *na oko se zasní* Hmm, by ti mohl něco dovést... i když je mi jasné, že stačí, když se dovezl sám *pochechtává se*

S: Takže on obchoduje? A co dělá? *zvědavě*

[Manori]

P: no jistě, ale podstata je stejné...*mrkne na Meg* Vlastní noční podnik...plus má prsty kde v čem...samozřejmě v míře *dodá, že hranici do pomyslné černé listiny nepřekročil*

M: mnoo...to by mohl...*nedočkavě* sebe a nějaký bonus...no neber to..

[Margarit Black]

M: Hmm, ten bonus... *zasní se* O jednom bych věděla *mrkne na ni* (neberu, že Phelipe je mrtvý;-))

S: Tak noční klub...moc bych mu ale nevěřil, opatrnost je na místě.. *žárlí, takže ho bude podezřívat z kdesčeho*
*nachvíli se zaposlouchá do rozhovoru dam a obrátí se na Meg* A odkud ty ho znáš?

M: *zarazí se* No...ehm...já? *podrbe se na hlavě, co má říct* Měla jsem už tu čest *zakření se* No nedívej se na mě takhle...kdybys nebyl furt v práci, tak bys ho poznal taky *dodá rychle, když vidí jak na ni zahlíží s přimhouřenýma očima*

S: Neboj, teď se z baráku ani nehnu *zakření se*

*Meg frustrovaně zakňučí*

[Manori]

M: hih....Siriusi, vidíš to. Kdybys onehdy na večeři došel taky, mohl ses seznámit už dávno...

P: *nadzvedne jedno obočí* Buď v klidu, jednoho chlapa ještě zvládnu ohlídat

*Neit zvedne hlavu, zadívá se ke dveřím, mrskne chvostem a pak se zas stočí do klubka*

[Jean-Claude]

*Sejde ze svého apartmá, jen v černé košili a kalhotách, do pokoje, rozhlédne se, trochu překvapeně, pak se pousměje*
Bonsoir vespolek *dojde k Man, líbne ji na líčko, pak k Meg, kterou pro změnu vezme za ruku a naznačí polibek na ni*

[Margarit Black]

M: Jo, vidíš to, kdybys... *mluví k Siriusovi, ale zbytek spolkne, když uvidí J-C* Zdravím vás *usměje se zeširoka a ruka, kterou jí vzal, bezvládně spadne na klín*

S: *měří si ho pohledem, všechny svaly má napnuté, neřekne ani půl slova*

[Postrach]

P: *kývne J-C na pozdrav, chvíli to divadlo pozoruje* Siriusi, seznam se s naším hostem. Jean-Claude, tohle je manžel Meg a kouzelník, Sirius Black.

[Manori]

*nechá se políbit* J-C, vyspaný dorůžova? *usměje se*