Soukromé pokoje J-C

[Jean-Claude]

voila*rozmáchlým gestem je pozve dál, pustí Man, které trochu popadne brada s očima přes půl obličeje vejde...tak se musí pro sebe usmívat a přibouchne za nima*

[Asher]

Vklouzne za nimi jako stín a jen se jejímu ohromení usmívá. I přes ta staletí odloučení nezapoměl, že ať J-C uděá cokoliv, vždycky to má styl. A to od zařízení pokojů po "odklizení" nepohodlných lidí. Opře se o zárubeň dveří, založí si ruce na hrudi a přejíždí pohledem přes J-C, k Man a k interiéru pokoje. Krásně se sem hodíte. Oba. Zašeptá a opět ji to jemně pohladí. A kupodivu v těch slovech není žádná zahořklost nebo bolest.

[Manori]

*okouzleně se rozhlíží* opravdu..jak to děláš..*koukne po J-C až skoro vyčítavě* normálně tenhle styl není přesně to, co bych..*přejede po opěradle pohovky* ale tady to prostě..tak má být..*otočí se za šepotem* snad tři...*zadívá se na něj, jak tam tak stojí* bojíš se, že bych chtěla těmi dveřmi utéct?..*nespouští z něj zrak, ani když si to kolem ní prošustí J-C, aby pomohl ohni v krbu, který malounko skomírá*

[Jean-Claude]

*klekne před krb, prohrábne oheň, jen vylítne několik jisker, pak se narovná, světlo ohně se mu láme v černých loknách* staletí zkušeností, ma curieuse *pousměje se*

[Asher]

Podívá se koutkem oka na dveře, jakoby o tom uvažoval, pak pohlédne zpátky na ni a pousměje se. Těžko říct, ale dole jsi říkala cosi o tom, že snad chceš jít. Nebo ne? Pozvedne obočí a zároveň se odlepí od dveří přejde k nim a prsty zlehka přejede po desce stolu. Zároveň se ale dívá na Manori, takže ani není třeba velké fantazie k představení si toho, na co myslí. Pak sklouzne pohledem k J-C, jak stojí v záři plamenů a přejede ho dlouhým pohledem. Mon ami, děláš dojem jenom tím, jak tam tak stojíš. Potřese hlavou a pousměje se.

[Manori]

Říkala jsem jen, že nerada jsem někde přesčas..*pokrčí rameny a vnímá každý jeho pohyb, jako by se ho nemohla nabažit, sleduje jeho pohled a zadívá se přes Asherův profil na J-C..(a má co dělat, aby to s ní neieblo:D) a pak si vzpomene, že by taky mohla dýchat, tak se nadechne*

[Jean-Claude]

*Zadívá se na Ashera a v očích mu zajiskří* merci..*odpoví měkce a hlasem který hladí a laská někde hodně hluboko uvnitř a není to jen jeho mocí* taky si nestěžuji na špatný výhled..*usměje se a zaostří z Ashera na Man, která se zatváří přistiženě, ale pohled nesklopí...tak se vydá zpátky k nim, bleskově překoná tu krátkou vzdálenost, až se do nich opře jeho energie jako poryv větru, když se zastaví až u nich*

[Asher]

(láách no jo, na dýchání bacha, abys pak třeba nemusela vyfasovat dýchání z úst do úst:P)

A když tam tak J-C zlobí se svou mocí, pěkně do toho popustí i tu svou. Zasměje se a ten zvuk sjede po kůži jako saténová přikrývka. Ano, na výhled si nemůže stěžovat nikdo z nás. Usměje se a pohlédne na Man, kterou pohladí pohledem. Neuniklo mu, že i jeho zahrnula do těch, co se hodí do toho krásného pokoje.

[Manori]

*přimhouří oči, když se k chladné energii přidá druhá, vzájemně se proplétají..nevědomky si obejme paže a vrátí Asherovi pohled* jak vás tak poslouchám, jen z principu bych si stěžovala, ale jaksi nemám na co..*nakrčí nos a napadne ji, jak se asi říká něčemu, co je dokonalejší než dokonalé...*

[Jean-Claude]

*nadechne se, když i Asher popustí svou moc a nechá je si spolu po místnosti volně proudit, pak zamrká a obrátí se na Man* tak se přece posaď, nebo nám vyneseš spaní*uculí se* a to by v našem případě bylo hotové neštěstí...*a sám se odporoučí na pohovku a stáhne ji s sebou*