Hala

[Angel]

+Se smutným úsměvem a vzpomínkami v očích sklopí pohled na fotku+ Vpodstatě to co děláme pořád. Zabíjeli démmony, zachraňovali lidi a vedli detektivní kancelář. Pravda je že dnes když jsem tu jen já a Spike se to tak nedá nazívat, ale... +zatváří se neurčitě, nebo možná trochu nejistě+ Spike byl v té době v Sunnydale. Nepatřil k nám +klidně odpovídá na její otázky, nejsou ani moc osobní ani zas tak moc bolestné+

[Neferet]

+při každé jeho odpovědi přikývne a opravdu vypadá zaujatě+ Jak dlouho jste byli takhle spolu? +zajímá se dál+ A jak jste se dali dohromady? A jaká ta Cordelie byla? A co ta Fred? +sype ze sebe otázky+ Povídej mi o nich. +poprosí ho, na to, že to jsou pro ni naproto cizí lidé to vypadá, že se o ně opravdu zajímá, je to pro ni první možnost, jak se dozvědět o jedný části Angelova života, tak se jí snaží využít+

[Angel]

+Schovívavě se usměje její zvědavosti+ S Cordy nás dal dohromady Doyle, nějakou dobu jsme pracovali mi tři, ale pak Doyle umřel +trochu posmutní+ Cordy byla.... prostě Cordy +buď neví jak jí popsat, nebo jí popisovat nechce+ A Ferd ta byla... +o ní se mu evidentně mluvit nechce+ byla jako moje setra, takové malé sluníčko násvšech +sebere fotografii ze stolu, složí a zase strčí do peněženky+ Není co bych ti onich říkal, už na tom nezáleží. Ani na nich. Jsou všichni mrtví +otočí se jde pro záznamník který celou dobu běžel naprázdno, anižby někdo zapisoval vzkazy, takže to bude muset Angel dělat znovu+

[Neferet]

Ale to, že jsou mrtví přeci neznamená, že na nich nezáleží, že ti na nich nezáleží, že nezáleží na tom, co jste spolu prožili. +řekne měkce, nakonec si povzdechne a zatváří se skroušeně+ Omlouvám se, já... neměla jsem do toho strkat nos. +přešlápne z nohy na nohu a zahledí se na desku stolu+ Angele? +začne za chvilku a chvíli to vypadá, že bude pokračovat ve svých otázkách+ Můžu tě obejmout? +zeptá se nakonec, ani neví proč se ptá, možná proto, že potřebuje vědět jestli se na ni kvůli její přílišné zvědavosti zlobí, i když se na ni shovívavě nejdřív usmál+

[Angel]

Mílíš se Neferet +řekne, anižby se otočil+ Když lidé zemřou přestane na nich záležet, poku z nich nejsou upíři nebo duchové. Prostě se ztratí, lidé na ně zapomenou a věci které udělali se stanou jen odkazem minulosti +neví c by jí měl na její omluvi říct, protože neví proč se neferet vlastně omlouvá. Napnou se mu ramena když se zeptá na tak podivnou věc. Prudce se k ní otočí a zamračí se na ni+ Proč se vlastně ptáš na takové věci? Bojíš se snad že když mě neupozorníš, tak zdivočím a sežeru tě? Nebo proč? +vyptává se tvrdým hlasem. Má prostě dojem že to je nějaký druh obezřetnosti, to Neferetino chování+

[Neferet]

+překvapeně ukročí vzad pod jeho pohledem a tvrdým hlasem, vypadá zmateně, není si jístá, co přesně udělala, že ho rozlobila, když právě to nechtěla+ Ne, já, ne! +vypadá trošku ztraceně+ Já jen .... prostě ... mám někdy dojem, že ti neni příjemný, když se tě dotknu anižby si to věděl předem. +vysype ze sebe smutně+

[Angel]

+Výraz mu zase zjihne, nechtěl po ní vyletět a mrzí ho to zejména když vidí jak se tváří+ Máš pravdu... někdy je mi to nepříjemné +přizná se. Načež k ní přistoupí ani ne na krok, hcvíli zaváhá, ale pak se odváží a přejede jí hřbetem ruky po tváři+ Ale není to tvoje vina, chápeš? +snaží se aby pochopila že to není její vina+

[Neferet]

+přilýsá se tváří k hřbetu jeho ruky+ To já způsobím, že se cítíš nepříjemně. Tak kdo jiný by za to mohl? +zvedne k němu hlavu+ Co mám dělat? Nechci aby si se cítil nepříjemně, ani tě nechci zase rozčílit svými otázkami. +vypadá dosti bezradně, překoná tu krátkou vzdálenost, provlíkne mu ruce pod rukama a sepne je za jeho zády, aby ho mohla obejmout, hlavu si mu položí tváří na hruď+

[Angel]

+Při jejích dotazech se zase zachmuří. nechce jí na ně odpovídat, tak jednoduše neodpoví. On je přímo mystrem v ignorování reality kolem sebe, vybrušuje tuhle schopnost roky. Obejme jí a drří v náručí, bradu položenou na jejím hlavě. Když jí tam svírá v náručí dává mu to zase podnět uvažovat o jejich vstahu, tedy trojce+ Neferet +začne takovím rozvážným hlasem z dávkou jisté nejistoty+ víš napadlo mě... +odtáhne se aby jí viděl do obličeje. Několikrát zapoliká+ jestli by sis nechtěla někam vyrazit. Jako na... +nervozně se pousměje+ na rande.

[Neferet]

+spokojeně si povzdechne, když jí obejme, zavře oči a užívá si to, zvedne hlavu, když se odtáhne a překvapeně zamrká+ Na rande. +zopakuje než jí dojde na co se ptá+ Já... +chvilku to vypadá, že neví co říct nebo že odmítne, ale nakonec začne kývat hlavou a usměje se+ ... ráda půjdu na... rande. +přejede mu dlaní povzbudivě až konejšivě po kříži, stoupne si na špičky, aby ho lehce políbila+