Hala

[Spike]

Néé pudlíčku +ujišťuje jí z potměšilím ušklebkem+ Tvou bundu rozhodně ne +kývne na Angela+ Jdu na to +ledabyle zasalutuje, dneska všichni v tomhle starém hotelu dělají šaškárny. loudavě se odebere do sklepa kde Neferet nechala bundu+

[Angel]

+Vrátí se od Neferet do haly, opře se o pult, přitáhne si telefon a čeká na Spikea až se vrátí z nějaký kontaktem. Je mu jasné že ho má Neferet v bundě jinak by tak nevyváděla. Narovná se když sSpike vstoupí+ Tak co? +zeptá se rovnou+

[Spike]

+Zamává rukou na které má napsanou adresu+ Měla tam adresu a děsnou spoustu jinech věcí +vyhoupne se na pult+ Například kondom. Docela by mě zajímalo k čemu ho má +zamyslí se nad tím+ Zamknul si jí tentokrát alespoň? +zeptá se+

[Angel]

+Vezme ho za ruku a kouká na adresu+ Zamknul, ale myslím že s toho nebyla moc nadšená +podotkne zatím co si adresu opisuje na papír+ Pošlu jí vzkaz aby sem zaskočila +odebere se psát dopis+

[Spike]

+Zachechtá se. To že Neferet protestovala mu přijde spíše směšné, než sokoliv jiného+ Tak to se jí nedivím lásko +hodí Angelovi ruku kolem ramen a zasezu se k němu přilísá, koukaje mu přes rameno+ Taky by se ti nezamlouvala kdybych tě někam zamknul... +zarazí se a koukne na Angelův krk, který se bohužel nechvěje sílou krve která pod jeho kůži tepe, prtože tam žádná není+ Když nad tím tak uvažuju, tak tobě by se možný líbilo bejt svázanej... kovovím řetězem +navrhuje mu jakoby to bylo něco zcela normálního+

[Angel]

+Pozvedne oči k neby, dopíše dopis a pošle ho (nějak. Hold je to těžký když nejste čarodej)+ Jdu nahoru za Neferet aby tam nezůstala uamčená moc dlouho sama +vyhne se Spikeovu dalšímu pokusu o zblížení a odkráčí po schodech za Neferet+

[Spike]

+Mrzutě zavrčí. Rozladí ho že se Angel chová tak odtažitě. Neochotně se sebere a jde sním za Neferet. Ale radši by nechodil protože je mu jasné že jejich hnědovláska bude pěkně vytočená, takže jí nebude radno chodit do cesty. Zvláště když to vypadá že má docela ránu+

[Memory]

Po strastiplnom premiestňovaní, keď raz skončila v močiari a druhýkrát v obývačke nejakých muklov, sa jej predsa len podarí trafiť sem. I keď, len čo sa ocitne v miestnosti pripomínajúcej hotelovú recepciu, je presvedčená, že zas zablúdila.

[Angel]

+Seběhne dolů a už z několika metrů cítí jak z Memory táhne alkohol. Zo by nezakryla před upířím čichem ani kdyby se desetkrát vykoupala. Nakrčí nos, což je jediná nespokojená reakce nad jejím stavem. Ale ostražitě si jí prohlíží slibujíc si že jí bude celou dobu hlídat+ Dobrý večer Memory +snaží se být přátelský, takže se pokusí i o úsměv s čehož jako vždycky vyjde taková napůl zmučená maska. Usmívat se rpostě neumí+ Neferet je nahoře +pokyne ke schodům doufajíc že je Memory vůbec vyjde+

[Memory]

(No tak zas tak zle na tom nie je...)

Je si vedomá svojho stavu, obzvlášť keď ňou sem tam smikne trochu na stranu. "Snažila som sa prísť, len čo som dostala váš dopis." povie, tiež sa pokúsi o úsmev, ale keďže jej moc dobre nefungujú mimické svaly, vznikne z toho len akási grimasa, veľmi podobná tej Angelovej. "Boli sme s priateľkami zrovna v meste." dopovie ako vysvetlenie, a len tak tak sa jej podarí potlačiť štikútku. Vydá sa mierne vrávoravým krokom ku schodom a len, čo sa ocitne pred nimi, začne sa odrazu smiať. Potom sa otočí na Angela, smiech razom utíchne "Po týchto schodoch zletela? Ehm...spadla?" ešte raz pozrie nedôverčivo nahor. "Nemáte tu výťah?" pozrie na Angela zmučeným pohľadom.

(...ok, je )