Fabienův pokojík

[Fabien]

Tir: +Mrtvice je proti stavu, který Fab zažívá legrace pro puberťáky (já teda píšu blbosti ). Je asi tak tři vteřiny před tím, že by si docela rád ukousl nohu, když Tir pronese jeho jméno. Nedokouřené cigarety hodí do hrnku se zbytkem kafe a s úlevou, jakou snad nikdy ještě nezažil se vrhne k Tirage.+ Tady jsem...ještěřičko.

[Tirage]

Fab: hmm, jo... odpoví a natulí se a pomalu se probouzí. překvapeně zírá na jeho nepříčetný výraz.

[Fabien]

Tir: +Zírají na sebe navzájem. Ve Fabienově tváři se ještě zračí šok z prožitého traumatu.+ Hezké ráno...ještěřičko.+ Vypraví ze sebe.+

[Tirage]

Fab: ráno? kolik je hodin? ráno jsme... co se ti stalo? pohladí ho a dá mu pusu na šilčku nosu. vypadáš nějak převálcovaně. málo jsi se vyspal? hladí ho ve vlasech a trošku mu upravuje rozchuc, ale ne vlnku.

[Fabien]

Tir: +Zmateně koukne na budík.+ Hele, tři odpoledne!...+ Drží ji za kyčel, aby mu nezmizla.+ No...víš...+trochu se mu příčí řříct jí, co ho rozhodilo.+ Měla jsi takový...asi dost živý sny a já myslel...no, to je jedno...+zakecává to.+

[Tirage]

Fab: no jo, měla jsem takový úplně živý sen... vůbec se nevymykal poslednímu dění... usmívá se hezky a trošičku zlobivě a pohladí ho po břiše až k podbřišku, kde jenom tak malinko a opatrně prstíky škádlí. podívá se na Fabiena a něco jí na jeho výrazu nesedí. tak co je, co se stalo? vyděsí se. nemusíš do práce, nebo někam pryč, že ne? úplně se už probrala strachem.

[Fabien]

Tir: +Připadá si jako malej kluk, co ho přistihli na hruškách.+ No...prostě to vypadalo...jako by se ti zdálo...mluvila jsi ze spaní a vzdychala...a ..a ...kroutila se...jako o někom jinym.+ Moc to z něj neleze, ale nakonec to přece jen dá.+

[Tirage]

Fab: nechápavě kulí oči a snaží se pochopit, o čem Fab mluví. mluvila jsem ze spaní? vzdychala... co o někom jiným? zdálo se mi, že jsme spolu a ty mě... vždyť víš... nedochází jí, co se mu honí hlavou. ale klekne si a dívá se mu z blízka do tváře a hladí ho po ruce a chytá se ho za ni. že nikam nemusíš? nestalo se nic? bojí se, když vidí jeho zaskočený až zoufalý výraz.

[Fabien]

Tir: Vážně?...Vážně se ti zdálo, že jsem tě ve spaní...? Já...nemusím nikam...já měl strach, že máš sny o někom jiném...nevím, o nějakým jiným mužským...

[Tirage]

Fab: kousek se odtáhne a zamračí se. docela jí to nejdřív naštve. a o kom třeba? o kom asi tak? jestli jsi si nevšimnul, tak miluju tebe! nebo si myslíš, že bych tu jinak s tebou byla a skoro pořád se s tebou milovala? myslíš, že bych tě nechala, abys se mnou dělal, to co děláme, kdybych tě nemilovala? vždyť mi lezeš i do snů... dostává se do varu, že jí Fab nevěří, že je pro ni ten jediný. sedí na patách a rozčiluje se a neví, jak by mu ještě vynadala. kulí oči trochu vrtí hlavou. mračí se a dívá se mu do očí. ty... ty truhlíku! nakloní se k němu a vezme mu hlavu do dlaní a políbí ho. můj truhlíčku...