Přijímací pokoj

[Styx]

+vyslechne ho, ale nevypadá, že by to na ni bůhvíjak zapůsobilo, pořád mu to nemůže odpustit+ To tě neomlouvá. Pořád se na tebe zlobím, že jsi Remuse vystavil takovému nebezpečí. Vás oba. Proč si vy chlapi musíte vždycky vyřizovat účty nesmyslnými rvačkami? Dělá vám dobře, když si navzájem ubližujete? +povzdechne si+ Nikdy vás nepochopím, ješitové. A nekleč tady jak při pokání +podá mu ruku a když se Regulus zvedne, dlouhou chvíli mu hledí do očí, pak tiše promluví+ Slib mi, že se už o nic podobného nepokusíš a necháš Remuse na pokoji +její výraz nepřipouští zapornou odpověď+

[Regulus Black]

*postaví se, ale pořád jí svírá ruku v dlani* To vy ženy asi nikdy nepochopíte. Je to zákon přírody. Vrozený instinkt, že samec si hájí to, co je jeho *pohladí ji po vlasech* Nechci ti ale komplikovat život. Sama jsi se tak rozhodla a já to respektuji, i když se s tím asi nikdy nesmířím. Mám na tom ostatně velký podíl, že to tak dopadlo. Jde mi ale jen o jedno, abys ty byla šťastna *chvilku jí hledí do očí a hřbety prstů se dotýká její tváře* Budu ti pořád nablízku, kdybys mě potřebovala. Ale nebudu se míchat mezi vás. Uznávám, že jsem souboj o tebe prohrál.

[Styx]

Jenže já nejsem ničí +ohradí se. Pořád se ještě na něj zlobí, ale vyslechne ho+ Tos mi udělal radost, že respektuješ mou volbu +spadne jí kámen ze srdce, že to konečně pochopil. Přísná maska jí zmizí z tváře a konečně se na něj usměje+ Vím, že mám na tom všem taky svůj podíl. Proto nechci kvůli tomu, co se stalo pošlapat naše staré přátelství. +cítí i svoji vinu a chápe, proč k tomuhle všemu muselo dojít, i když se tomu možná dalo zabránit. Udělá krok k Regulusovi+ Nechci o tebe přijít. Žádným způsobem +opře se mu čelem o rameno+

[Regulus Black]

*tiše sykne, když se dotkne jeho zranění na rameni, ale nedbá na bolest a ovine ruce kolem jejich zad* Nikdy o mne nepřijdeš. *pošeptá jí do ucha. Přitiskne si ji k sobě, zavře oči a zaboří tvář do jejích vlasů. Vdechuje jejich vůni, vnímá teplo jejího těla, poslouchá její klidný dech. Jakoby si všechny tyhle drobné detaily chtěl navždy zapamatovat. Jen velice nerad po chvíli preruší tyto vzácné okamžiky, když od ní odtáhne tvář a pohlédne jí do očí* Budu muset jít.

[Styx]

+chvilku se nechá pasivně objímat, ale nedá jí to a obejme ho kolem pasu a dlouhou chvíli oba stojí v mlčenlivém objetí, každý pohroužen do svých myšlenek o tom druhém. V mysli se jí proti její vůli míhají všechny nezapomenutelné okamžiky, které spolu prožili. Odtáhne se+ Reggie... jak ti je po tom souboji? +zeptá se ustaraně+ Správně bych ti měla říct, že si to zasloužíš, přesto... mám o tebe strach +pokrčí bezradně rameny+ Nemohu si pomoct +odstoupí od něj a hledí mu do tváře+ Kam vůbec odcházíš? Zase do světa? Vrátíš se ještě někdy? +přestože se snaží mluvit klidně, v jejím hlase je slyšet obava+

[Regulus Black]

Není to tak hrozné. Už mi bylo i hůř *pousměje se* Lupin byl lepší, než bych od něj očekával *ušklíbne se trochu opovrženě nad vlkodlakem, přesto je v jeho hlase cítit uznání* Ty blázínku *pošeptá jí do ucha* Odcházím jen na krátký čas. Mezi tibetskými mnichy se dám trochu do pořádku a vrátím se *příjemně ho hřeje pocit, že má o něj strach, třeba ještě není všechno ztracené*

[Styx]

+vzedme se v ní vlna pýchy, jak je hrdá na Remuse+ Co jsi čekal? Nějakého amatéra, který se bude bát použít nebezpečnou kletbu? Máš, co jsi chtěl +neodpustí si rýpnutí+ Remus je skvělý kouzelník. Doufám, že tě o tom dostatečně přesvědčil +řekne tónem, který ho varuje, aby dal Remusovi už jednou provždy pokoj. Chytne ho za obě ruce a jejich oči se spojí v jedné linii. Její pohled zase zněžní+ Vrať se brzy zpátky +vysloví přání a udělá drobný krůček, aby ho mohla políbit na rozloučenou+ A teď už běž.

[Regulus Black]

*stáhne ji za ruce k sobě a sevře naposled v objetí. Palcem jí přejede po rtech, jako by si chtěl uložit do paměti jejich křivky a ochutná je posledním polibkem* Až se vrátím, ozvu se ti... jestli tedy smím *pustí ji a rychle se přemístí pryč*

[Memory]

Premiestni sa na Orlík, sadne si tam niekde na gauč a čaká, než sa jej niekto ujme.

[Styx]

+skřítek už ji očekává a uctivě ji uvede za paní do kuchyně+