od Tirage » pát lis 12, 2010 1:26 pm
Andy: dívá se na něj taky nešťastně. není ze železa. ale neví, jak mu to ulehčit. je jí jasné, že určitě ne lhaním a falešnými sliby. právě. právě, že vždycky... vždyť tě to už ani nemůže bavit, Andy. jako děti jsme byli pořád spolu - vždyť tam ani nikdo našeho věku jinej nebyl. ale to není to, co stačí na celý život - že tam není nikdo jiný. myslím si, že je to hlavně zvyk. já s tebou žít nechci. myslím, že ani ty se mnou, když se nad tím dobře zamyslíš. po kolikátý už tohle probíráme? nechci být zlá. ale to ti mám lhát? svým způsobem tě mám ráda. ale s Fabienem je to jiný. taky jí z toho není dobře. a neví, jak Andymu pomoct. má chuť ho pohladit nebo obejmout, ale ví, že by si to špatně vysvětlil. tak sedí a kouká na něj.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.