Jídelna

[Wenai Lafayette]

Kvidně. +zamumlá přes okurku a pak taky dovečeří+ Díky, chtělo to léta dřiny. +usměje se+ Tak pojď opijem se a budem hrát kulečník. Nevadí, když protrhnem plátno, ještě jich máme pět z doby, kdy jsem se to učila.

[Geralt]

Fajn, protože hádám, že mě ty koule budou lítat všude *ušklíbne se a vezme tam ten další talíř s jídlem sebou*

[Syriana Spinnel]

*Přijde do jídelny a nakoukne do kuchyně* Maltezie, dobré ráno, prosím vás, můžete mi pro Viktora nachystat snídani? Dneska má narozeniny, tak něco výjimečného prosím. *a užírá tam toasty s marmeládou*

[Maltezius]

Jistě, madam. +přestane dělat, co dělá a začne chystat na tác skvělou snídani, je tam všechno možné+ Prosím. +nachystá jí to všechno na vozíček i s kávou a tak+

[Syriana Spinnel]

Díky Maltezie *zakousne se ještě do jednoho toastu a vytlačí to před schodu, kde celý ten vozíček vylevituje nahoru, ani kapku čaju a kávy nerozlije*

[Maltezius]

+chystá na stůl pečenou kachnu a zelí a knedlíky, brambory a ještě pár dalších věcí, pak prostře a nachystá příbory a nakonec, když je se vším spokojen, zmizí v kuchyni+

[Wenai Lafayette]

+vejdou do jídelny, kde to úžasně voní, Wenai si sedne za stůl a hned se do toho pustí+ Jen si dej, nenech se pobízet. Kdybys chtěl ještě něco, stačí říct. Maltezius ti to přinese. +sluha stojí nehybně u dveří do kuchyně+

[Marigold]

+Zasedne ke stolu a zamne si ruce+ To jsou mi ale hody +těká pohledem od jedné dobroty k druhé+ Začnu tou výbornou kachničkou +nandá si stehýnko, pak chvilku váhá, ale nakonec se přeci jen chopí příboru. Zakrojí do masa, jenže nůž se mu smekne po kosti, stejně tak jak vidlička a stehno mu ujede po talíři. Pekelně se soustředí a zkusí to znovu, se stejným výsledkem+ Čert aby to spral! Na co si to tu hraju? +odloží příbor a vezme si stehýnko jen tak do ruky, načež se do něj s chutí zakousne. Žvýká, ale podle výrazu je jasné že chce něco říct, což on ostatně vždycky+ Vidíš co za mě dělá trochu přepychu? +zeptá se jen co polkne+ Vidím trochu mramoru, nějaké to zlato a hned se chci chovat jak hradní pán. Asi bych se nad sebou měl zamyslet, nebo možná osobě napsat baladu +zasměje se+ O marnivém bardovi

[Wenai Lafayette]

+sleduje ho, sama už okousává druhé stehýnko, a má co dělat, aby se nerozesmála+ Ale říká se, že ruce jsou příbor králů, ne? Nebo nástroj? +nějak se jí to plete+ Jo, takovou baladu si dokážu představit. +uculí se+ Začínala by samozřejmě tím, jak jsi úžasný. +koukne po něm+ No to samozřejmě jsi. +přemáhá smích a pořádně se napije vína+

[Marigold]

+Ušklíbne se mastnou pusou+ Ať jsou si třeba příborem, hlavně ať mě jimi nekrmí. Viděl jsem kam všude je takoví průměrný král strká +olízne si prsty+ Nemusela by být nutně o mě +polemizuje zamyšleně+ Znám i pár méně dobrých básníků u kterých bych se mohl uvolit udělat jim tak reklamu. Ostatně já ji nepotřebuji že? +nabodne si brambor, k něčemu přeci jen příbory dobré jsou, a strčí si ho do pusy+ Chtělo by to dobře vychlazené pivo +usoudí+