Pánský pokoj

[Wenai Lafayette]

+zasměje se+ No dobře. +pohladí ho po vlasech a skloní se k němu+ Ty seš tajemnej, jak hrad v Karpatech. +samozřejmě se neudrží na křesle a sletí+

[Geralt]

*jak mu tak krásně přistane na klíně zasměje se* ty jsi vše co bych si kdy mohl přát *vezme její tvář do dlaní a políbí ji* myslím, že už jsme dost opílí na to, abysme se odplazili do pokoje *jazyk se mu už taky trochu plete*

[Wenai Lafayette]

+zahihňá se+ Jo, taky si myslím. +ale moc se nemá k tomu aby se zvedla, místo toho ho začne líbat+

[Geralt]

*polibky jí vrací a ruku jí zaboří do vlasů* tak jo, nikam se nejde *a pokračuje v líbání a rukou jí zajede pod halenu a promne jí bradavky*

[Wenai Lafayette]

Ale jo, jdeme. +stáhne mu košili a horkými rty mu přejede jizvu, pak druhou+

[Geralt]

*na okamžik ztuhne, protože ho to překvapí. Je to nádherné* a můžeš mi říct kam? *promne jí ňadra a kousne ji do krčku*

[Wenai Lafayette]

+chtne ho za ramena a pevně ho k sobě přitiskne+ No do postele, ne? +zašeptá a kousne ho do krku a pak ho hluboce políbí, a najednou se spolu přemístí do její ložnice, přesně na postel, ona už to má nacvičený+

[Geralt]

A jo tam *zavrčí, když ho kousne do krku a pak je mu zase tak divně*

[Jessica]

+vpadnou i s Byronem dovnitř a oba se smějou, když uvidí Viktora, její úsměv se snad ještě rozšíří+ A hele, tady je! Ahoj. +uculí se na něj+

[Viktor Lafayette]

Nazdar. +poznamená a dál hraje kulečník, na okraji stolu je sklenice zlatavé tekutiny, nepochybně whisky+