Hala

[Angel]

Oh! Tobě to nedošlo? +vstnane a začne jí pomalu obcházet, jako obchází šelma svou kořist+ Jsi dokonce hloupější než William, protože jeho to napadlo, jen se to bál vyslovit nahlas. Kdyby to řekl, kdyby se zeptal musel by uznat +pokračuje v obcházení+ že Angel je na tom o něco hůř než on +zastaví se a nakloní trochu k Neferet+ Ubohý špinaví Liam. Ubohý zrazený Angel co si pořád myje ruce. Jenže to nejde smýt, ulpí ti to hluboko v mysli, stejně jako krev těch co zabiješ.

[Neferet]

+jen s vypětím veškerých sil a sebeovládání zůstane bez pohnutí na místě, neotočí se po něm, když jí obchází, jen skloní ruku s dýkou, aby jí moc nebolela a je ve střehu, kdyby se musela bránit+ Spike zdá Angela mnohem dýl než já. +připomene najednou měkce, asi chce vyzkoušet jaký to na něj bude mít vliv, když bude milejší+ Pořád nechápu, co tím chceš říct. +je to měkký, milý hlas, bez jediné špetky strachu, zloby či bolesti+

[Angel]

+Neobviklá mírnost se kterou na něho najednou promluví má trochu účinek. Možná že to pomalu začíná vylákávat Angela ven, ale Angelus se nehodlá jen tak vzdát, dokud duši která ho vězní nezničí život jak je to půjde+ Bodu ti povídat pohádku +pokračuje s největším potěšením+ Byl jednou jeden malí chlapec, bylo mu teprve jedenáct a všichni povídala jak moc hodný hezký je, i když občas vyváděl vylomeniny jaké děti jeho věku dělají +přidřepne si tak do metrové vzdálenosti a hledí Neferet do očí+ Ten chlapec musel žít daleko od rodičů kde ho nemohli chránit, aby dostal vhodné vzdělání a byl z něho maladý gentleman +opře se rukou o podlahu a nakloní kupředu, trochu stiší hlas jakoby říkal nějaké tajemství+ Pak přišel jeden pán který se do něj beznadějně zamiloval, tak moc že ho ani slzy, bolest a prosby chlapcovi nedokázali obmněkčit. Ubližoval mu, trhal mu srdce na kousky, ale myslel si že mu jen dává najevo svou lásku. Říkal mu že má tvář anděla +dokončí šeptem+

[Neferet]

+poslouchá ho, i když neztrácí na obezřetnosti. delší dobu mlčí, jak si v hlavě přemítá smysl "pohádky" postupně se jí v očích objevuje pochopení, překvapení a i trochu smutku+ Proto má tolik rád vodu. +řekne trochu nepřítomě, jak jí vše došlo, jak vše zapadá do sebe jako skládanka+ Proto sebou pokaždé trhne, když se ho někdo bez varování dotkne. +pokračuje v tichém přemítání+ Co se stalo s tou... +trochu roztřeseně se nadechne, spíš potlačuje vztek než cokoliv jiného+ ...s tím mužem?

[Angel]

Co by? +pokrčí rameny jakoby na to nezáleželo+ Časem ho chlapec přestal bavit, tak ho nechal ležet an studené zemi před dveřmi svého pokoje jako poničenou panenku. Sám za pár let umřel, tak jako všichni lidé +zůstává dřepět, už z něho nečiší ta démonická zloba, ale ještě to není Angel. Kdyby byl, tak by už Neferet dávno vyhodil a někam zalezl, nejlépe do teplé vany+ Bolí ho že jsem ti to řekl +řekne z hlavu skloněnou a opřenou o vlastní rameno. Je ti evidentně potěšen+ Neřekl to ani té blonďaté děvce co jí tak miluje. Jenom jí, navždy a tebe nikdy.

[Neferet]

+nakloní hlavu na stranu, kdyby mohla sama by toho chlapa stáhla nejlíp z kůže za to co jejímu Angelovi udělal, i když teď už asi její neni, i když ona ho tak vždy bude brát+ Těší tě to. +poznamená klidným hlasem+ Ničit duši, která tě tak dlouho svazuje. Takové malé povyražení, než tě opět uvězní. +nakloní hlavou na druhou stranu+ Ale kdyby sám neuvažoval o tom, že by mi to kdy řekl, nikdy bych se o tom nedozvěděla. +rozhodně se zdá, že si je tím jistá, i když zase tak úplně není+ Už víc mi neublížíš, Angelusi. +řekne docela i měkce+ Sama jsem si ublížila ve chvíli kdy jsem spolkla ty prášky. Sama si ubližuju každou minutu, kdy se mi srdce rozpadá bolestí na malé kousky a v prach. +zastčí dýku zpět do pouzdra, jako by jí bylo jedno jestli by jí Angelus mohl napadnout+

[Angel]

+Zavrčí+ Já sem patřím, tohle tělo je po právu mé, protože tak je to přirozené. Takoví je koloběh věcí. On je jen choroba na kterou jsem zatím nenašel lék +vrčí s potlačovaným vztekem+ Podívej se, stačí jen tak málo a už mě nechá volně pobíhat a sám uteče někam pryč +není to pravda, protože kdyby tohle byl skutečný Angelus už dávno Neferet zabil a šel plenit Los Angeles+ Ale v tvém případě je dobře že jsem tu já, protože nejen že si ho zradila, nemáš pro něj ani špetku soucitu.

[Neferet]

+z hrdla se jí vydere chladný krátký smích+ Soucit? +podívá se na něj+ Myslíš, že s ním nemám soucit? +nechá do očí proplout všechnu bolest i soucit, který cítí, leskne se jí v očích jak hladina studánky+ Jak bych s ním nemohla mít soucit, když ho pořád miluju? +zeptá se takovým zvláštním hlasem+ To co se mu stalo.... +pohne neurčitě rukou+ Byl malý neviný chlapec, kterýmu nějaká zrůda zničila celý život. Pak si přišel ty, duše, Buffy a pak jsem ho zradila já. +zakroutí lehce lítostivě hlavou+ Ať už v životě udělal cokoliv, ať už jsi to udělal ty. On si nezasloužil ani jedno z toho. Jeho duše je a vždycky byla čistější než moje a přesto musel trpět díky jiným. +do hlasu se jí prodere nádech pláče+

[Angel]

+Přesně tohle jsou slova která proniknou do hloubky jeho samotného k Angelovi který se tam někde schovává. Ruce volně vyvěšené mezi koleny se nejdříve rozechvějí a zatnou v pěst. Dech se mu prudce zrychlý a obličej se napne do neurčité masky. Skloní hlavu a zavře oči+ Vypadni +řeken tiše. Tohle už je Angelův hlas se vším jeho smutkem a bolestí. Vzhlédne+ Mám tě rád, ale vypadni z mého domu +řeken a vzápětí si uvědomí že přesně tohle řekl i svému synovi. To je další kapitola jeho života o které nemá Neferet ani zdání+ Prostě... prostě jen... jdi +zvedne se a přejde k pultu o který se opře rukama, zády k ní+

[Neferet]

+pozná chvíli, kdy se zpět vrátí Angel, nejde přehlédnout. trhne sebou, když ji vyhazuje, srdce se jí divoce rozbuší poháněné novou bolestí. to že řekl, že jí má rád, je jen kapka útěchy v moři bolesti, která se dostala napovrch. roztřeseně vydechne a začne se tiše sbírat ze země. nehádá se, nesnaží se ho přesvědčit, jednou částí sebe chápe, že jí vyhazuje. sebere meč a druhou dýku, spěšně upevní do pouzder, přehosí přes sebe plášť, aby zakryla zbraně. v boku jí ostře bodá, ale snaží se to ignorovat+ Angele... +zašpetá, udělá k němu krok, ale zastaví se+ Odpusť. +ucouvne+ Prosím, odpusť. Oba. +zašeptá a rychle se vydá ke dveřím a ven, jelikož jí po tvářích začínají téct slzy+