Jídelna

[Wenai Lafayette]

Jo, sem tam do té školy zajdu. +pokývá hlavou a přidá si další dva lívanečky+ Protože pracovat se mi teda vůbec nechce. +otřese se nad tou představou+ Ty jo, ty se teda musíš vyznat. +řekne uznale+ To já ovládám jenom biologii, kteroužto teda studuju a sem tam se blýsknu i v umění a literatuře, ale žádná sláva to není. Pomoct mi? +usměje se+ Myslíš, že by tě to bavilo? Většinou je to jenom vyhledávání v knihách s náktesy zvířat a kytek. V létě je to zajímavější, to chodím ven a mapuju kytky většinou. Zvířata se mapují hůř, protože se hýbou, ale čůlověk se pěkně projde na čerstvém vzduchu.

[Marigold]

Proč bys pracovala s tímhle vším majetkem? +podivuje se+ Ani bych neřekl, spíš vím jen to co jsem na škole pochytil od pohledných mediček a pak taky trochu aby ty medičky mohl prohánět. Poprvé jsem nahlédl do učebnice když na mě jedna vprostřed milovaní když už jsem byl je v podvlíkačkách vyrukovala "Pozor na můj hymen". Odkýval jsem jí to, netušíc o čem to vůbec mluví, poznal jsem hned vzápětí +ušklíbne se+ Mluvou vzdělanců mi říkala že je ještě panna, jenže jak jsem to měl u všech čertů vědět? +mávne vydličkou div jí nepostříká povidli+ Já mám knihy rád, zejména atlasy světa, za ty se dá schovávat lahev s pitím +zazubí se+ Procházky by mě bavili, ale ponořit se do nějaké nezáživné literatury bez děje a poenty bych asi na dlouho nedokázal.

[Wenai Lafayette]

Protože kdybych se jenom válela, tak mi zakrní mozek. +zasměje se+ No, nejvíc se člověk naučí vlastní zkušeností. +pokýve znalecky hlavou, nakloní se k němu a začne spiklenecky+ Až půjdem někdy do knihovny tady, tak ti ukážu takovou zajímavou schovku za jedněma knihama. Je tam taková lahvinka, moc dobré staré whisky. +mrkne na něj a zase se věnuje svým lívanečkům+ Vím o ní jenom já, proto tam ještě je.

[Marigold]

Na to aby ti mozek nezakrněl ovšem nemusíš číst vědecká pojednání, stačí když vyrazíš do světa a budeš se rozhlížet kolem sebe. Všechna ta krása, ruch, život to bohatě člověku stačí k tomu aby mu mozek pracoval na plné obrátky +trochu zasněně se usměje+ Přesně tak, vlastní skušensot je nejlepší učitel. Proto já nikdy neváhám po hlavě se vrhnou do všeho zajímavého co se kde kolem mě děje. Kdybych to nedělal, myslím že bych umřel nudou +připustí i sám sobě+ Takže ty o ní víš a ještě stále tam je? +pozvedne obočí+ To pak ovšem musí být ještě nějak důmyslně začarovaná, jinak už by tam nebyla. Nebo je to zlaté rezerva kdyby náhodou vyhlásili prohybici?

[Wenai Lafayette]

+vyděšeně se na něj podívá+ To slovo na pé nechci už nikdy slyšet! Je to ošklivé a děsíš mě. Zažila jsem to jednou. To bys nevěřil jakou má chuť se člověk napít když nesmí. Tisíckrát větší než normálně. +mávne rukou+ Není začarovaná, jen dobře schovaná. +vypráví děsně tajemně+ Kouzlit na alkohol se nedá, protože pak získá takový divný ocas nebo co... +mlaskne nespokojeně a radši to rychle zají dalším lívanečkem+

[Marigold]

Jak si přeješ, pro příště budu mlčet jako hrob +slíbí s naprostou vážností+ Musím ale říct že já to taky na svých cestách zažil, jenže tam to bylo kvůli víře ne nějakému politikovi. Divil jsem se jak se tam lidé vůbec můžou bavit když nemají čím zvlažit hrdla, ale zajímavé bylo že se bavit uměli +vzpomíná zatím co dojídá lívance+ Tak to jsem nevěděl. Magie je obor který jde naprosto mimo mě. Vím něco málo co mi řekla Triss, nebo čím se chlubila ta černovlasá dračice, ale jinak... +pokrčí rameny+ Prý nemám v sobě magie ani co by se za nehýtek vešlo a jsem jen oprachobyčejný člověk +vesele se zašklebí+ A já jsem tomu víc než rád. Být člověkem je myslím naprosto skvělá věc.

[Wenai Lafayette]

No, my jsme tam ten chlast nakonec pašovali. Málem nám utrhali ruce. +usměje se svým vzpomínkám+ Marigolde, ty zas umíš okouzlit jinak. A moc pěkně. Co by za to jiní dali. +povzdechne si, ale nijak smutně, prstem stírá zbytky tvarohu a povidlí z talíře a pak ten prst olízne+

[Marigold]

A zbylo pak vůbec něco k pití pro vás, nebo se všechen chlast hned vypařil? +usmívá se+ Vždyť to říkám. Nač se roky učit čarovat abys pak někoho pobavila s vypětím sil, když já to dokážu pár slovy. Proto se mi líbí být tím kým jsem, nemusím dřít a přesto jsem šťastný +leduje jak si olizuje prsty, když si znovu nabere na prst, tak jí chytne za zápěstí a přitáhne si její prst k puse, aby ho olízl+ Takhle to chutná myslím nejlépe +usoudí+

[Wenai Lafayette]

Samozřejmě jsme si nechali lahvinku nebo dvě. +uculí se rošťácky, nechá ho, aby jí olízl prst, kouká na to se zatajemným dechem a mírným úsměvem+ Mě se taky líbí kým jsi. +pak mu tím prstem přejede po rtu, natáhne se a vtiskne mu lehký něžný polibek, když je mu tak blízko neodolá a koukne do těch jeho krásných očí a něžně se usměje+

[Marigold]

Samozřejmě +souhlasí s ní. Přitiskne si její ruku na tvář a položí hlavu do její dlaně. Dlouze se nadechne a na okamžik zavře oči+ Na stejných názorech a tužbách se dá mnohé vybudovat +líbne jí do dlaně. Dlouze jí hledí do očí, s něhou které je schopný zřejmě jen on. Oči jsou opravdu okny do duše a také do srdce, takže v jeho srdci může vidět příjemně teplou hloubku+ Takže co že to chceš péct za cukroví? +zeptá se, jelikož prostě nedokáže být zticha ani v takovéhle chvíli+