od Neferet » sob pro 11, 2010 9:51 pm
+malilinkatej kámen jí spadl ze srdce, když jí skutečně nechá mluvit+ Vim, že ať řeknu cokoliv... nic z toho neomluví to, co jsem udělala. Ani nečekám, že tě dojmu tím, když ti budu vyprávět jak moc to bolí mě samotnou. +na chvíli skloní zrak, zhluboka se nadechne a zase se mu podívá do obličeje+ Když jsem... když jsem si to ráno uvědomila co jsem udělala... nedokázala jsem myslet na nic jinýho, než na to jak sem vám ublížila. +jazykem si rychle navlhčí rty+ Pár hodin strávených ve sprše s kartáčem.... +zavře oči, tohle zrovna říct nechtěla, nemá to připravený, takže říká první co jí přijde na mysl a co by říct chtěla+ Měla jsem strach... +oči zase otevře+ ... ne z toho, že byste na mě vztáhli ruku, ale strach z toho, že o vás přijdu, že přijdu o někoho kdo je pro mě tak důležitý... +lehce mávne rukou, aby zastavila jeho případné prostesty toho, že kdyby byli pro ni tak důležitý jak říká, nikdy by je nezradila+ Angelus měl pravdu. Byla jsem naivní, když sem doufala, že by to všechno nemuselo tak dopadnout. Jo... věděla jsem a vím, že pro to co jsem udělala není odpuštění... ale i tak jsem doufala... kdybych mohla měnit minulost změnila bych jí, ale... nemůžu. +hlas má téměř tichý a takový smutený, že neni pochyb, že mluví pravdu+ Ani nevím jak by o odpuštění měla prosit, protože říct "Odpusť" nestačí i kdybych to opakovala dokonce života. +na chvíli skloní hlavu, ona vždy když udělá odmlku uhne pohledem, aby se potom zase Spikeovi podívala do očí+ Nejspíš to ode mě bude znít dost jako výsměch, ale ať se propadnu do pekla jestli to není pravda - miluju tě... +chvíli se mu ještě dívá do očí než svoje zavře, roztřeseně se nadechne, oči zase otevře a ustoupí krok zpět stahujíc ruce ze zámku+ A teď jestli mě pustí ti půjdu z cesty. +obejme se rukama a čeká+
Draco dormiens numquam titillandus