Pokoj vpravo nahoře

[Ještěrena Tosca]

+zavře dveře+ Už jsem ti říkal, že jsem si tu něco zapomněl.

[Wenai Lafayette]

Ty? To opravdu pochybuju. Ty nezapomínáš.

[Ještěrena Tosca]

Ale zapomněl. +přijde k ní+ Tebe jsem tu zapomněl. Už mě nebaví na tebe čekat, vykašli se na ty mladý rádoby rytíře, kteří ti stejně nakonec zlomí srdce a opustí tě. Copak to bys chtěla? Já tě nikdy neopustím. +políbí ji+

[Wenai Lafayette]

Nech toho. +zamumlá a uhne, aby ji nepolíbil a přejde ke krbu+ A co vůbec chceš ty, Ještěreno? Miluješ mě?

[Ještěrena Tosca]

+chytne ji za paži, aby mu neutekla+ Ne. Ale nezradím tě.

[Wenai Lafayette]

No a? to mi k ničemu není. +odsekne a koukne na to, jak jí svírá ruku+ Pusť mě. +řekne trochu nejistě, protože se jí to nějak nezdá+

[Ještěrena Tosca]

+nepustí ji, jen své sevření zesílí, aby se mu nemohla vysmeknout+ Ale nekecej, to je přesně to, co hledáš. +chytne ji za druhou ruku a hledí jí do očí+ Já vím co chceš. A vím to zjevně líp než ty. +pokusí se ji znovu políbit, přitáhne si ji k sobě oběma rukama+

[Wenai Lafayette]

Tak to pochybuju. +cukne sebou a zvrátí hlavu, takže jí políbí na krk+ A nech toho!

[Ještěrena Tosca]

Ne. +jeho zápor je jasný a ostrý jako břitva+ Tohle totiž taky chceš.

[Wenai Lafayette]

Ještěreno. +nevěřícně zašeptá a kouká na něj, pak jí to docvakne a snaží se mu vytrhnout+