Beatrix Stein, Wohnung in Wien

[Kristián]

+A už je to tu... Čelí pokojne jej podľadu. A i keď už tuší, akým smerom sa ďalšie minúty budú uberať, nemôže sa prestať usmievať. Keď ju tam tak vidí s trochu rozviatými vlasmi.+ Áno. +prikývne.+ Som hrozný idiot. +zopakuje potichu a konečne aj trochu vážne.+

[Beatrix]

To teda seš! +zařve na něho trošku dotčeně a pořád ještě ubrečeně posmrkne a Kitty se k němu vždycky nenápadně plíží, ale ona ju lapne a postaví ju za sebe+ Copak sem ti něco udělala?! Jo...tamto..je to hnusný, ale...na to nemáš právo! +je taková zoufalejší no+ A pak mi napsat...tamto..to..a nezvedat mi telefon! A...víš jak sem se bála?!

[Kristián]

+Chvíľu sleduje Kitty, ale že má Bea aj koalu ho neprekvapí, po tom medveďovi už nie. Opäť pozrie do jej tváre a už sa ani náhodou nesmeje. Skôr sa tvári ochraniteľsky. Pristúpi k Bei o krok bližšie.+ Ja viem.+ povie vážne tichým hlasom a ďalším krokom v pred stojí tesne pred Beou, až sa dotýka telom jej hrudníku. Nežne, ale nekompromisne jej zotrie z líčka slzu.+ Už ťa nikdy neopustím, sľubujem.

[Beatrix]

+Počkej až si pořídí pandu a žirafu!+ Víš, víš! Nevíš! +dupne si nožkou. Musí na něho koukat trošku nahoru, jak stojí až u ní hrozně naštvaně se mračí jak tříletý dítě. Plácne ho po ruce a bouchne si pěstičkou.+ Jestli to uděláš, tak tě zastřelím! Slyšíš? Jááá osobně! +omlacuje mu ručkou trošku rameno no...+

[Kristián]

Jau. +vykríkne len tak na oko, keď ho Bea buchne do ramena. No v zápätí sa mu na tvári objaví široký úsmev.+ Myslím si, že vzhľadom na tvoje údery guľka ani nebude potrebná. +uškrnie sa. Než Bea stihne protestovať, zovrie jej obe zápästia a pritlačí jej ich o zárubňu dverí.+ Neopustím. +zopakuje ešte raz, smrteľne vážne. Nakloní sa k nej... ako dlho už neochutnal jej pery..., no kúsok od nich sa zastaví a čaká, či ho Bea vezme na milosť.+

[Beatrix]

Já ti-+chce si bouchnout, ale už to nestihne+ Hey! +cukne sebou, ale Kris drží pevně. Napřímí se proti němu a vzdorovitě zdvihne bradičku, ale evidentně se jí to líbí i když ho propaluje pohledem zrychleně dýchá a okousne si ret+ Küss mich....+zašeptá potichoučku+

[Kristián]

+jej vzdorovitý pohľad v ňom podnecuje len väčšiu túžbu dotknúť sa jej, pobozkať ju a už nikdy ju nepustiť. Preto, keď začuje tie dve slovíčka, na nič už nečaká a takmer dravo sa na ňu vrhne. Bez toho, aby si to uvedomil, do toho bozku vloží všetku tú túžbu, strach, že ho Bea nepríjme aj úľavu, ktorú naraz pocítil.+ Si moja. Už ťa nikdy neopustím. +šepká medzi nádychmi a tak trochu ju tlačí na zárubňu dverí. Pustí jej ruky a tie svoje presunie na jej chrbát a zadoček. Dlanami si ju tesnešie k sebe pritisne.+

[Beatrix]

Mh! +Polibek mu se stejnou vervou opětuje, skoro ho až kouše a jen jí ruky pustí, zatne mu je do kabátu, že může být rád, že ho má.+ To ani nedovolím... +Jak se on tlačí na ni, tak se ona naopak tiskne na něho.+

[Kristián]

+Uvedomí si, že stále stoja na chodbe. Bez toho, aby ju púšťal, alebo prestal okusávať jej pery, zatlačí ich oboch dnu a zabuchne dvere. Beu o ne oprie a jeho ruka jej zablúdi pod svetrík.+

[Beatrix]

Kristiáne...+zamrouká a prohrabuje se mu vláskama, jak ho hezky líbá+