Kuchyň

[Fabien]

Tir: +Nedokáže se vzpamatovat. Je tak hrozně rozrušený a tak hrozně šťastný, že se jen k ní tiskne. Možná to dělá ta místnost, možná ten venkovský vzduch a možná to, že Fab má pomalejší reakce , ale v tuhle chvíli zjistil a možná se ujistil o tom, že Tir je to jejiné, co v životě hledal a je z toho úplně mimo.+ Víš, že tě miluju? +zeptá se jí zmateně.+

[Tirage]

Fab: ano. vím. sdělí mu vážně. a já tebe. i když je agentka provokatérka, teď ho naprosto chápe. milování v babiččině posteli jí připadá hrozně závažné. skoro jako rituál. prostě je to vážná věc - ne bez legrace, ale jako opravdová. hůladí ho a zavrtí se a nerovná se zase k němu, podél něho, aby se jim dobře leželo. není ospalá, ale oba si potřebují odpočinout.

[Fabien]

Tir: +Hezky se vedle sebe vyrovnají na květinovém přehozu a mazlí se.+ Neurazím tě, když ti řeknu, že mám pocit, že jsem se zrovna s tebou oženil? Ne..neboj...je mi s tebou tak nádherně...+ nedokáže to zformulovat.+

[Tirage]

Fab: jenom se tulí a opusinkuje ho. v tuhle chvíli jí nejde a ani se jí nechce nic říkat. když ji hladí, pokládá svou dlaň na jeho a "pomáhá" mu, aby věděl, jak moc se jí to s ním líbí. a dál mu dává pusinky na nos, jako byla ta jejich první opravdická... na nos

[Fabien]

Tir: +Nechá se od ní vést a pusinkovat. Nějak nečekal, chlapec , takovou vlnu citů. Očima chvíli zkoumá květinová nebesa nad sebou a pak Tiraginy nádherné oči. Má strach, že ho ta láska celého roztrhá na kusy. + Vždycky jsem sem lezl oknem, když bábi spala a kradl jsem jí fialkové bonbóny z šuplíku..+ odlehčí chvíli plnou emocí a sám pro sebe se usměje, když si na fialkové bonbóny vzpomene.+

[Tirage]

Fab: no jo, fialky, usměje se. byly fialové a voněly, měly i takovou voňavou chuť, ale s těma kytičkama to nemělo nic společného, že jo? drbe ho za ušima a jak vidí, že ho přemáhá cit, přitáhne si jeho hlavu na hrůď, kde si ho uloží . sice to nejsou tak pohostinné polštářky jako Mollyiny, ale snaha io trocha materiálu tu je a dva hrášky taky... babička, myslím Etina babička, je vyšívala na ubrusy, fialky a sedmikrásky... jak vzpomínají na dávné časy a předky, je to vážně skoro rodinná slavnost, trošku jako svatba. ale to celý pobyt u Nicol.

[Fabien]

Tir: +Fab by nikdy dva hrášky za pohostinné Mollyiny polštářky nevyměnil. Vlastně si polštářků nikdy pořádně ani nevšiml. +Moje bábi pletla a ráda pekla a hrozně do všeho mámě pořád mluvila, ale ona si to stejně udělala vždycky po svym. A když bábi umřela, slyšel sem, jak jí máma zpívá ukolíbavku. Tenkrát jsem se rozhodl, že budu doktorem...není to divný?+ Přitáhne si ji ještě víc k sobě, svoji ženu a usměje se na ní jakoby byla víla.+

[Tirage]

Fab: ňuňá si ho na minipolštářcích a hrášky trošku tuhnou. je to divný. ty jsi celej divnej. tak si už zvykni a užij si to. já jsem taky divná. clelej život jsem divná, vždycky jiná, než ostatní. ale s tím se dá ží t- s partičkou divnejch. políbí ho. jseš můj divnej a já tě jinýho nechci. a co dědeček? ten náš - Eternitinej taky stavěl domy, jako Sam. a ten druhý, toho neznám, neznala jsem, ten prý šil boty. ale pak už ne, dělal pak něco jinýho. zasměje se. představovala jsem si ho jako Rumcajze, nejdřív švec, pak třeba loupežník!

[Fabien]

Tir: +Rozesměje ho to.+ Já sem divnej furt. A jsem za to rád. Jsem rád za divnou mámu, za divnou bábi i za divnou Molly, co mi dělala ségru. Dědu jsem neznal. Prej byl vinař a proto má máma tu vinici, že ji děda založil. Druhýho dědu ani bábi jsem neznal. Od táty celá rodina nějak nebyla. Nevím proč. Znám jen tu rodinu od Moll. Jejího tátu. Mámu si skoro nepamatuju. ...Vážně bych rád někdy viděl dům, co postavil vousáč. Je taky prima trhlej..+ rozesměje ho to.+

[Tirage]

Fab: dělal některé části Miracles. takový cvičení jako. a pak z nich něco přilepil na Miracles. někdy si uděláme výlet. člověk hotěžko projde celý dřív než za týden. Morf si dělal srandu, že byli s Et na svatební cestě ve špajzu. teda kdyby měli opravdickou svatbu. taky se směje a hladí ho chodidlem po lýtkách. taky bysme mohli babičce pak něco hzazpívat. nebo pohádku říct... je tu moc hezky. klid a krásný světlo. zamyslí se a prohlíží si zase pokuj, nasává atmosféru. a víno máte moc dobrý. jak to máma vlastně všechno stíhá?