Pokoj Maria a Beatrix

[Kristián]

+Netrvá to dlho, keď sa zvuk sprchy zastaví a on po chvíli vyjde z kúpeľne. Okolo bedier opásaný ručník. Na inak nahej hrudi má len tak prehodené podpažné púzdro s berettou, takže okrem tmavých chĺpkov mu na koži pekne svieti veľká jazva na bruchu, aj niekoľko menších jaziev. V ruke drží svoje špinavé oblečenie a z vlasov mu stále trochu kvapká voda. Postaví sa do dverí a oprie sa o zárubňu.+ Si na rade. +s úsmevom na ňu hľadí, ako si tak leží v posteli. A nemôže sa ubrániť myšlienke, aké by to bolo, keby tam Bea ležala nahá.+

[Beatrix]

+Jak ho uslyší, tak si sedne a...zírá...ještě chvilku zírá..našpulí pusinku a chytne barvu a..zírá+ Mh...+přikývne, ale musí potřepat hlavou, aby se vrátila zase zpátky do reality. dnes z něho nějak blbne+ Jo! Už du! +vstane a málem vrazí do zdi+ Bože!
+sebere si ze stola osušku a župan a když de kolem něho, tak se zastaví, podívá se mu do očí, pomaloučku si před něho klekne, že to začíná vypadat dost zajímavě, podívá se na něho nahoru a dá mu pusinku na bříško+ Budu hned...+zašeptá, pousměje se, zase pomaloučku vstane, otře se mu o rtíky rtíkama a odkráčí do koupelny+

[Kristián]

+Má chuť sa zasmiať, keď vidí, ako sa Bea tvári a ako opäť sčervenala. Rozhodne mu to robí dobre. Stále stojí vo dverách, na tvári potuteľný úsmev. A keby mohol, tak...+
+Ako prechádza okolo neho, má v pláne ju chytiť do náruče a vynútiť si aspoň jeden bozk, ale keď si pred neho tak nečakane kľakne, ostane na ňu chvíľu prekvapene hľadieť a predstavy, čo sa mu odrazu objavia v hlave nenechajú tú časť pod bruchom chladnú. Ručník sa zľahka vyduje. Keď mu dá Bea pusu na brucho a postaví sa, prižmúri oči a kútiky mu pobavene zacukajú. Než zmizne v kúpeľni, zachytí ju ešte za ruku a celkom nečakane si ju pritiahne na seba.+ Ty potvorka. Opäť ma chceš dostať do kompromitujúcej situácie? +zašepká jej do pier a v okamihu si privlastní jej pery, jazykom vkĺzne dnu a pustí ju, až keď jej ústa dôkladne preskúma.+ Neutop sa. +zľahka ju s úsmevom plesne po zadočku, keď odchádza do kúpeľne.+

[Beatrix]

+Usmívá se a pohladí ho po bříšku+ Jo..jsem potvora...co sis vybral..+mrkne svatosvatě a zatímco ho hluboce líbá se o něho otře tělem+ Kompromitující? To bych si nedovolila...+přejede mu nechtíkama jemně příjemně po rameni a dá mu pusinku na krček+
+když zapadne do koupelny, opře se o dveře, zrychleně dýchá a představuje si co by se stalo, kdyby Kristiánovi čirou náhodou sjel ten ručník... Tentokrát neodolá a sjede si ručkou přes prsa níž pod šatičky... Po chvilce se z koupelny ozve tlumený zasténání, chvílu je ticho a pak teprve začne téct voda ve sprše.+

[Kristián]

Bež už. +vzrušene vydýchne, keď sa oňho otrie.+ Lebo sa na teba vrhnem. +v jeho očiach môže vidieť, ako bojuje rozum s jeho rozkrokom (srdce tam samozrejme tiež niekde v pozadí je, ale to teraz nemá hlavné slovo).+
+keď sa za ňou zavrú dvere, ostane pred nimi stáť. Ľavou rukou pohladí drevo asi od úrovne hrudníka až nadol, kam dočiahne. Jemne, pomaly prstami prechádza po dverách a predstavuje si, že je to Beine telo. Keď sa v tom z druhej strany dverí ozve zavzdychanie, zaskočí ho to. Ako v tranze postúpi natesno vpred a už bere za kliku, keď sa konečne spamätá. Obe dlane položí na dvere, oprie si o ne aj čelo a musí krútiť hlavou. Keby ho takto niekto videl, ako si to takmer rozdáva s dverami, za ktorými je ona. Zdá sa, že je bez sexu už príliš dlho. Medzitým sa ozve zvuk tečúcej vody a on sa obzrie za seba ku vchodovým dverám. Vlastne je v poslednom čase dosť neopatrný. To mu trochu pomôže zraziť jeho, teraz už dosť výraznú erekciu, ale úplne sa mu to podarí, až keď na chvíľu vylezie na balkón a jeho takmer nahé, rozhorúčené a roztúžené telo schladí tuhý mráz. Vojde zas dnu, oblečie si svoje čierne trenírky, prihodí do krbu ešte jedno poleno, ľahne si na posteľ a aby stále nemyslel na kvapky vody, čo brázdia jej nahé telo, začne rozkladať a skladať pištoľ.+

[Beatrix]

(Lach, to si asi ještě zaskládá...by si možná měl pořídit samopal, aby mu to trvalo dýl...nebo puzzle..)

+Se spokojeně uvolněným úsměvem se otírá osuškou, když jí začne zvonit telefon+ Kristiááááne podej mi to prosímtě! +houkne přes dveře, kabelku má asi někde na stole, a snaží se rychle obléct aspoň kalhotky a nasoukat se do županu, což jí moc nejde, jak je ještě mokár ze sprchy+

[Kristián]

+Už asi piaty raz pištoľ zložil...dokáže to dosť rýchlo, i keď teraz sa s tým skôr tak babre... keď v tom začne zvoniť mobil a takmer súčasne sa z kúpeľne ozve Bea. Rýchlo sa postaví, pištoľ zasunie do púzdra, ktoré má ešte stále na sebe, zo stolíka vezme Beinu kabelku. To že je taká ťažká ho neprekvapuje...už ňou raz dostal po hlave a bez klopanie vojde do kúpeľne. Ako sa Bea dostáva do županu, podarí sa mu zahliadnuť kúsok jej nahého tela spoločne s jedným jej prsníkom. Nemôže si pomôcť, aby na ňu nezostal chvíľu nemo hľadieť, no potom jej kabelku podá. Ten žiadúci výraz zo svojích očí však dostáva len veľmi ťažko.+

[Beatrix]

+Tak trochu na něho zůstane zírat, což zpomalí její reakce, ale rychle se zahalí+ Já...mh...+netřeba zmiňovat její současnou barvu...rajče by se stydělo. Asi čekala, že počká za dveřma a ona natáhne ruku, nebo tak.+ Díky! +vyhrkne a začne se hrabat v kabelce, prtoože telefon sáhodlouze vyzvání+ Sakra! +klekne si, vysype milion věcí z kabelky na zem a přehrabuje se v té hromadě, jako by to byla její naprosto běžná každodenní činnost, lapne telefon a decentně do něho zařve+ Co je?! +a přitom se na něho zespoda koukne jak andílek. jak tam tak sedí, trošku jí je vidět za župánek, ale vážně jenom lehounce, žádné hardpéčko+

[Kristián]

Ehm...prepáč... +povie po chvíli, keď na ňu prestane zízať a uvedomí si, že jej tam tak vpadol. Asi mu dnes nejak vynecháva zdravý rozum....+ Počkám vonku? +opýta sa, keď Bea nájde telefón, no stále stojí na mieste. Len veľmi neúspešne sa snaží zamaskovať svoj pohľad do jej výstrihu, no potom mu skĺzne ku kope, čo Bea vysypala z kabelky a všimne si pištoľ s dosť veľkou rážou. Podvihne prekvapene obočie, zamračí sa a pozrie jej spýtavo do očí. Ako to, že Bea so sebou nosí takú zraň?+

[Beatrix]

Jak chceš...+šeptne, že nevadí, když zůstane, ale vzápětí se zamračí, co slyší z telefonu, že ani nesleduje kam Kris kouká+ Cože? To ses zbláznil ne? Jasně sem ti říkala, že tohle nechci! Ptali ste se Abruzziho? A jako, že je má dovolenou znamená, že neplatí co řekl?! Ne, to teda nechcu! Jestli to prodáte, dete ke zdi! Vy i ta vaše povedená banda! +už stojí a otočí se ke Kristiánovi zádama, aniž by si všímala toho sajrajtu na zemi+ Ne, ne, ne, ne, neee! Co? Jako já to budu platit? Za vaši blbost?! Sakra! Zavezte to na Mýtinku a nějak mu vysvětlete, že to nedostane. No to teda nedostane...leda přes mou mrtvolu! +načež se trošku zarazí+ Tohle zboží neopustí mýtinku. Je to dost jasný? Co já vím..slibte mu třeba vánoční dárek! +típne to+ Scheissarbeit! +zafuní a otočí se ke Krisovi+ Emm...+všimne si na co kouká a jak se tváří+ To je Chrisova...+zvedne Chrisovu pistoli+ Tahle je má...+rozhrábne bordýlek a vytáhne svou. +a jako by mu četla myšlenku mu odpoví s trochu otráveným výrazem ve stylu: jestli si snad myslí, že kdyby ho chtěla zabít, neudělala by to už dávno+ Mám s sebou snad nosit zlatou cihlu, a když po mně budou střílet, tak ji po nich hodit? +udělá na něho ježčí oči, že to už přece vyřešili+