Pokoj yohannky

[yohannka]

já to vím.

y

[Johnatan Kranz]

Do pokoje přijde neznámý člověk a nechá na stole sošku se vzkazem, nikdo si ho vůbec nevšimne
Abyste na mě nezapomněli. K

[yohannka]

+ráno se vzbudí a zůstane opařeně zírat na tu sošku a na vzkaz, pak zaleze pod duchnu a ani tam pár hodinek nemukne, než se odváží jít dolů na bar+

[yohannka]

+nějak nemůže v noci usnout, tak se vymotá z postele a bloumá po chodbách Mýtinky až se zastaví u Felixova pokoje, nalepí ucho na dvéře a poslouchá, jestli tam zas má nějakou párty+

[Felix]

+a odtam se ozývají specifický zvuky jisté aktivity a do toho hraje trochu potišeji in extremo..do rytmu...+

[yohannka]

chm... +chtěla zajít na návštěvu, ale jak to slyší, tak jim schválně kopne trocha do dveří aby se lekli a jde se projít před mýtinku hezky v noci+

[Felix]

+ozve se rána, jak se lekli a něco skopli, asi lapmu, nebo svíčky, protože se pak ozve trochu dupání a nadávání+

[yohannka]

+ještě to uslyší, tak se spokojeně uculuje+ patří vám to! pampadam... +poskakuje si ven a venku si sedne na lavečku a kouká na hvězdičky+

[Felix]

+lehce jí chrápe do ouška a konečně vypadá odpočatě+

[yohannka]

+prospí celý dopoledne a jak se vzbudí, tak se ho prvně vedle sebe lekne a cukne sebou, pak se usměje, pohladí ho po vlasech a přitulí se+