Kuchyň

[Fabien]

Tir: +Pokyvuje hlavou, jaký je chudáček ubohý, nechá se chlácholit a neprohlídne, že si z něj Tir trošku utahuje.+ To bych ti taky neradil...abys počítala a abys někam chodila s nějakym supermanem! Už jsem velkej kluk a jsem hrozně...hrozně zamilovanej ...a hrozně žárlivej!

[Tirage]

Fab: přeleze ho jako neohrabané medvídě, aby se mu natulila na bříško. pěkně ho olíbá. bych s ním nešla nikam! culí se trošku. a takly hrozně žárlím. pak ho drží kolem krku a otírá se tváří a nosem o jeho obličej a krk. a do koho jseš zamilovanej, Fabísku? pokouší ho a nevinně se usmívá, tak že Fab vidí, že zase vymýšlí nějakou vypečenou kulišárnu.

[Fabien]

Tir: +Pochopí, že si z něj chce dělat šoufky.+ Nóó...+protáhne.+ Já dost miluju jídlo...rolády, koláče a tak. A taky miluju zvířata- králíky, ještěrky...+slede jí rukou mezi nožky a uhnízdí se tam.+ A taky miluju spíš vlhko než sucho...+zkoumá v jejím klíně, zda je tam patřičné klima.. +

[Tirage]

Fab: chytí ho za ruku oběma svýma a odtáhne ji do bezpečné vzdálenosti. to teda ne! musíš odpovědět správně na mojí otázku! chápeš, správné heslo. jinak se sezam neotevře! a tunel taky ne! chechtá se.

[Fabien]

Tir: Tak to je vydírání! To se mi neřeklo! +Začne se s ní kočkovat, ale jen tak - žádné praní, jen jako.. + Odpovědět správně na otázku? +Dělá, že hrozně přemýšlí. + Co bych tak ještě mohl milovat..ttsss...jak jen se to jmenuje? Vůbec si nemůžu vzpomenout...takový to bylo...+škádlí jí taky.+

[Tirage]

Fab: no, jen vzpomínej... tváří se přísně. a když ji škádlí, tak kvičí a uhýbá a drží nohy u sebe . a pak vylítne jako čertík z krabičky. jaký TO?! nadskakuje rozčíleně, až jí poskakujou prsa. a chce mu vyhrožovat, že mu to spočítá, ale pak si to raději rozmyslí .

[Fabien]

Tir: +Chňapne po ní a stáhne jí pod sebe.+ Něco ti tu poskakuje...+olíbne bradavky.+ Jo...už mi to spíná, jaks to řekla...to TO...Toráž se jmenuje! Ne!...Ale už sem blízko...+znovu olíbne bradavky vzpouzející se ještěřičky.+ Tirage! +Zařve Vítězně:+

[Tirage]

Fab: pere se a brání. a když Fab konečně řekne její jméno, povolí a nechá ho, aby ji držel a ležel u/na ní. pohladí si jednoňadro, bradavku. že by stimulovaly i paměť? podiví se. a pak ho pohladí a plíbí do vlasů. že ti to ale trvalo. myslela jsem, že si mě pamatuješ, Casanovo. řekne tiše a zarmouceně.

[Fabien]

Tir: +Něžně následuje jejího příkladu a taky pohladí Tir jedno ňadro a bradavku.+ To je můj všelék...i na paměť, lásko. + A pak ji ještě popíchne.+ Když to je těžký...pořád ještěrko a králíčku a pak člověk zapomene...+ale kouká na ní tak, že je jasný, že on nezapomene nikdy.+

[Tirage]

Fab: vezme ho za ruku a položí si ji na srdce a políbí ho. a taky je to pořád lásko a miláčku... Fabísku... políbí ho znovu.