Vstup do vlkodlačího doupěte a obývací pokoj

[Remus Lupin]

*zatváří se výhružně a hrábne po ní, aby si ji přitáhl..obejme ji, pak ji líbne na tvář a usměje se* raději ano...aby z tebe nebyl úplný rampouch...*chytí ju kolem pasu a jdou dovnitř...pomůže ohni v krbu* sundej si to mokré oblečení...ať nenastydneš...*sám shodí mokré věci ze sebe, až zůstane jen v kalhotách* nějaké věci tady mám, ale budou ti velké...pokud nechceš zpátky do večerních šatů...*mrkne na ni*

[Styx]

+shodí ze sebe u dveří kožíšek a promočené boty a vleze do tepla, rovnou ke krbu+ Lepší velké, než abych tady seděla v mokrém. Anebo ještě hůř... nahá +mrkne na něj a když Remus odejde vedle pro to oblečení, sundá ze sebe mokré šaty+ To jsi myslel své věci... +volá na něj někam do druhého pokoje+ ...anebo nějaké venkovanky? +uchichtne se pro sebe+

[Remus Lupin]

*zavolá z hlubin srubu* co myslíš...*za chvíli se vrátí se svým oblečením, které lehce voní po jeho vůni* není to nic luxusního, ale účel to splní..*mrkne na ni a sám si přetáhne triko přes hlavu, aby tam nelítal "do půli pasu"*

[Styx]

+vklouzne do kalhot a spodek si na pětkrát ohrne, než jsou jí akorát. To samé udělá i s rukávy košile. Pak zapózuje před Remusem a mrkne na něj+ Tak co? Pánský styl prý teď v módě letí +zachichotá se+

[Remus Lupin]

*cukají mu koutky* no..je to in..trošku jak po starším bráchovi...*poznamená* ale jinak...*znovu si ji sjede pohledem a odněkud z domu se přihrabe i Remulus a míní si oklepat mokrý sníh ze hřbetu* no na to zapomeň...*zhrozí se Remus a bleskově mu osuší kožích kouzlem, než je ohodí sněhová voda..Remulusek překvapeně kníkne a metelí se schovat někam v domě* tak..myslím, že dneska už ho neuvidíme..*poznamená spokojeně*

[Styx]

Ten se má stejně nejlíp +usměje se, jak si Remulusek zaleze někam do pelíšku+ Myslíš, že už dnes nevyleze? Tak to bychom měli využít +usměje se, mávnutím odsune houpací křeslo ke krbu a za ruku odvede k němu Remuse+ Vyzkoušej si jej, jestli je pohodlné +když se Remus posadí, sedne si na zem k jeho nohám, opře hlavu o jeho kolena a hledí do ohně+ To je pohoda +zavrní spokojeně+ Kolikrát přemýšlím, že bych docela ráda vypadla z toho hradu někam pryč... mimo civilizaci... asi si taky pořídím nějakou chatičku uprostřed lesů... takové své útočiště před lidmi... +povzdechne si+

[Remus Lupin]

ne, myslím, že ho dneska to řádění dost vzalo...*uculí se a usadí se v křesle..lehce jí víská ve vlasech* tak...klidně přijď sem, když budeš chtít... to máte takových návštěv?*zajímá se* se přece v tom sídle musí úplně ztratit...*poznamená* nebo ti někdo zase chce ublížit?*napadne ho a zpozorní okamžitě*

[Styx]

Ale tak jsem to nemyslela, že bych tě tady rušila pokaždé, kdykoliv bych chtěla být stranou od lidí +zasměje se pobaveně+ Ale díky, potěšilo mě, že mi to nabízíš +otočí se na něj s úsměvem+ No, občas se tam někdo zastaví +uculí se+ Právě, že se mi zdá, že Orlík je pro jednu osobu - no vlastně pro dvě, ale i tak - zbytečně velký. Čím dál víc přemýšlím, že si pořídím nějaký malý útulný domek... možná dva, jeden letní, jeden zimní, kde nebudu bloudit hodiny po chodbách +ušklíbne se+ Ne... neboj se, nikdo mi nechce ublížit... teď už ne +chytne ho za ruku a políbí do dlaně+

[Remus Lupin]

no..taky vzhledem k tomu, že většinou spíš chceš k lidem, než od nich...*pokrčí rameny uličnicky* ale nabídka platí...ty můžeš přijít kdykoliv..*mrkne na ni* hm..že by ses jako přestěhovala?*zajímá se* a kam by šel...Tony..*napadne ho, vlastně tak nějak poprvé, jinak ho asi docela úspěšně ignoruje:)* no...proto...*přimhouří oči stále trochu naježeně*

[Styx]

To je pravda, vyhledávám přátele a přátelé zas mě. Ale jsou občas chvilky, kdy chce být člověk sám. Třeba když ho tíží nějaké vzpomínky, se kterými se potřebuje vyrovnat, nebo se potřebuje vzchopit po nějaké... akci +bleskne po něm pohledem, ale hned zase stočí pohled k ohni+ Dobře... přijdu tě občas navštívit. Stejně bych to bez tebe dlouho nevydržela +uculí se+ Přestěhovala... jak se to vezme. Orlík si nechám, vážou mě k němu vzpomínky, pořádám tam večírky a tak, na to je velký dost. Jenom bych tam nebyla pořád. Spíš bych se stáhla do nějakého menšího příbytku, kde by to bylo takové.. soukromější. Jak to máš třeba ty. Tony? +rozesměje se, že se o něj vůbec zajímá+ Ten by tam samozřejmě zůstal. Patří mu to tam, stejně jako mně. A nevidím jediný důvod, proč bych ho měla brát sebou.