od Rebecca Altamirano » úte led 04, 2011 12:48 pm
Hmm, tak nějak jsem to dělávala i já. Akorát mě volali na scénu, až když bylo pár mrtvol. Ušklíbne se. Pak se zatváří trochu překvapeně. Hmm, jo myslím že jo. Ale rozhlédne se trochu nejistě, jakoby napůl čekala, že odněkud vyskočí strašidlo. Ale pro všechny případy... Odlepí se od baru a přejde na druhou stranu, kde je na zdi něco jako alarm. Vyťuká pár čísel a vzápětí se s tichým zasyčením otevřou tajné dveře, které odhalí něco, co vypadá trochu jako vojenský sklad zbraní. Trochu si to pojistím. Přejede sbírku pohledem hrdé prvorodičky. Na zápěstí si dá dvě pouzdra z dlouhými vojenskými noži, ze slitiny stříbra. Jeden browning si zastrčí do podpažního pouzdra, druhý dozadu k pasu. Na pravý kotník připevní firestar a na levé lýtko přidá další nůž. Dlouhou mačetu zasune do pouzdra na páteři, přičemž jílec spolehlivě kryjí její vlasy a nakonec ze stojanu sundá katanu, která vypadá stejně spolehlivě vražedně, jako všechny japonské meče. Po chvilce váhání si vezme ještě sadu šakenů. Tyhle malé, vražedné hvězdice si dost oblíbila. Když je hotová, uzavře zase dveře a podívá se na Angela. Katanou si lehce pošvihává v ruce. Hned se cítím líp. Usměje se nevinně a sjede ho pohledem. Pak se trochu zamračí. Zato ty se mi zdáš nebezpečně neozbrojen. Hodláš to něco roztrhat na kousky? Nakloní hlavu na stranu, jakoby ji to ani moc nepřekvapilo.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...