Salonek

[Tony Dolohov]

+velice pobaveně se zasměje, když Fata na něj vyplázne jazyk+ Není ještě trochu brzy na jazykové hrátky? +mrkne na ni a odloží doutník do popelníku+ Mám rád živou přírodu. Možná jsi neveděla, že moc rád lovím. Zejména ty vlky +vrátí jí to její zastávání se lykantropů+ Nezměníme radši téma? +ušklíbne se trochu znechuceně+ Tak fantasta... neříkej, že ty nemáš žádné fantazie... každý má... +dolije jí i sobě+ O čem sní ohnivé divoké krásky?

[fatamorgana]

Tony: skutečně myslím, že fantazie má každý. přikývne a nechá si dolít. tak to bys rád věděl? o čem sní ohnivé divoké krásky, nebo o čem sním já? žeby výměnný obchod? moje fantazie za tvoje? hraje s Tonym ono známé oční divadélko mezi mužem a ženou. a zase upije vína. zamyslí se a trochu zesmutní. jen abys nebyl zklamaný. a já znechucená. podívá se na něj zpříma.

[Tony Dolohov]

Proč myslíš, že bych měl být zklamán? Že v nich nejsem já? +zasměje se+ To přežiju... +dál ji pozoruje se spokojeným výrazem, jako kdyby už ženu neviděl pěkně dlouho+ Tak... o čem sníš ty? +upřesní+ Třeba bych ti nějaký ten sen mohl i vyplnit... když jsou ty Vánoce +prohlíží si ji přimhouřenýma očima, čeká od ní nějakou rošťárnu+

[fatamorgana]

Tony: ale ne, to ne. zasměje se. sice si myslím, že jsi ješitný chlap, ale ne, že jsi hloupý, Tony. vážně tě nepodezírám, že bys věřil tomu, že jsi ve všech ženských snech. myslela jsem, že bys byl zklamaný, že mé sny, o nichž si myslím, že jsou nejzajímavější, nemají s erotikou co dělat. a vlastně ani nevím, jak bych ti je přiblížila. ale některé... třeba bych ráda cestovala vzducholodí, ne letadlem, ale takovou tou secesní vzdušnou lodí... nebo bych se chtěla zase potápět v jižních mořích - těch barev! to bys nevěřil. nebo bych zastavila čas na pět let a ty měla jenom na čtení v knihovně jednoho přítele... docela jí zazáří oči, ale má pocit, že se mu vzdaluje ve svých představách. nebo bych se chtěla naučit jezdit na koni. nikdy jsem to nezkusila. mám jiné možnosti cestování. ale tohle je... jiné. ztichne, zadívá se na něj a teď jí zase tak vzdálený nepřipadá. stejně se o tom ale potřebuje přesvědčit. tak k němu vztáhne ruku a přejede mu prsty po hřbetu ruky, v níž drží on sklenku.

[Tony Dolohov]

Ve všech ne. Jen ve většině + zasměje se sarkasticky+ Vypadám na to, že čekám smyslné popisování tvých zvrácených sexuálních fantazií? To si necháme na potom, krásko. Možná tě to šokuje, ale já se dokážu bavit i o jiných věcech než jen o sexu +ušklíbne se a pak ji pozorně poslouchá+ Většinu věcí z těch tvých přání ti bohužel splnit nemohu. Ale jednu přece jen ano +zatváří se trochu důležitě+ Mohl bych tě naučit jezdit na koni. Na skutečném koni +pousměje se+ Ve stáji mám pár plnokrevníků, kdybys měla zájem, někdy bych tě tam zavedl +nechá se od ní pohladit, dělá mu to dobře, pak ji volnou rukou jemně chytne za zápěstí a přitáhne si ji k sobě do klína+

[fatamorgana]

Tony: podívá se na něj a přijme tu hru. nakloní se na jednu a na druhou stranu, jak si ho podrobně prohlíží. ano, abych řekla pravdu, vypadáš! když si ji přitáhne, spokojeně se usadí a položí mu ruku kolem ramen. trošku se i přitulí a usměje se na něj. a co neskuteční koně? Pégasos třeba? ne? ale ano, to bych opravdu ráda. když mi slíbíš, že ani na koně ani na mě nebudeš brát bič, moc ráda se nechám učit. pohladí ho po rameni. a co tvoje sny a fantazie, Tony? povíš mi nějakou? mohla bych tě třeba průběžně osvěžovat vínem, aby ti nevyschlo v hrdle... dá mu napít ze své sklenky, když on ji drží na klíně. a dělá přemlouvací oči. akorát se k tomu trošku ironicky usmívá, čímž to "přemlouvání" poněkud zlehčuje na naléhavosti.

[Tony Dolohov]

+pokrčí omluvně rameny+ Tak s Pegasem bohužel nemohu sloužit. Bude ti muset stačít perský arab. Ale když ty koně uvidíš, zapomeneš i na Pegase. Jsou nádherní. Fajn, slibuji, že tentokrát nechám bičík ve stáji +zasměje se+ Mé sny? Neprozrazuji je nikomu, tedy některé z nich. Asi bych přišel o většinu přátel +ušklíbne se a napije se z její sklenice+ Takové ty normální ale nemám proč tajit. Chěl bych si třeba pořídit vlastní smrtijedské sídlo. Orlík je dobrý, nic proti němu, ale všude je cítit Styxin vkus. Je výborný, ale na mne málo... smrtijedský. Mám rád temnější zařízení, tajné chodby, tmavá sklepení. Dál bych si přál, aby se smrtijedské večírky konaly i tady u nás, aby vešly do podvědomí zdejších obyvatel. Nic takového se taky ještě nekonalo. Přemýšlím, že bych něco sám zorganizoval +pohladí jí mimoděk po zádech+ To jsou jenom dva z těch mnoha.

[fatamorgana]

Tony: tak to už se těším. koně jsou opravdu nádherná zvířata. musíš mi pro začátek vybrat nějakého klidného. aby se neplašil. a já se vynasnažím nědělat nic, co by splašilo koně. letmo se dotkne jeho tváře svojí. ano, chápu, že některé sny člověk z nejrůznějších důvodů nemůže - nebo nechce - nikomu svěřit. povzdechne si. o lidech a jejich snech toho vím dost od Morfea. je mi u nás svým způsobem nejpodobnější... nemyslela jsem si, že to bude tak složité. dřív mi hodně věcí nevadilo. nebyly nepřijatelné, protože jsem je nebrala osobně. taky se mi zdá, že toho hodně nechápu. když mluvíš o smrtijedech, vždycky se mi vybaví jed na krysy. a něco, od čeho je dobře se držet dál. a taky něco, čeho se mají bát hlavně ti, co jsou v tom namočení. mám hroznou chuť tě varovat, abys toho nechal, dokud je čas. ale on už není čas, viď? snad víš, co děláš...

[Tony Dolohov]

Všechny koně jsem si zkrotil podle svého, ale většina nesnese v sedle nikoho, kromě mě. Mají tvrdý výcvik +ušklíbne se+ Ale měl bych tam jednu obzvlášť klidnou klisničku, je vlastně Styxina, ale myslím, že to nebude problém. Pokud neumíš jezdit na koni, bude ideální. Tak jed na krysy? +pobaveně se zasměje+ To by tě měl slyšet Pán zla +zvážní+ Ano, je dobré se od nás držet dál, to je dobrá rada. Těší mě tvoje starost o mne, krásko, ale jak správně říkáš... už je pozdě na varování... jsem v tom až po uši +pokrčí rameny, jako že ho to mrzí, jestli ji tím zklamal+ Ale už minule jsem ti slíbil, že když budu s tebou, Smrtijeda nechám ve skříni +připomene jí se smíchem svůj slib+

[fatamorgana]

Tony: přikývne a usměje se na návrh o hodné kobylce, která ji pravděpodobně - i přes výcvik - nesežere. a na poznámuk o Pánu zla pokrčí rameny. ani ne, nechci potíže. sice by si na mě asi nic nevzal, ale nechci dělat potíže ani sobě, ani tobě. políbí ho na spánek. odpusť. nechtěla jsem ti mluvit do života. vlastně chtěla, ale slíbila jsem, že to dělat nebudu. připomene zase svůj slib. trošku se zasměje a ironicky prohlásí. sice vím všechno nejlíp, ale asi tě budu muset ponechat bez dozoru tvému vlastnímu způsobu života a rozhodování. konečně - jsi už velký chlapec! pohladí ho po krku a urovnává mu vlasy opravdu jako chlapci. prohlíží si ho se skoro něžným úsměvem. ano, trošku se o tebe vždycky bojím. řekne hodně tiše. a pak zase se smíchem dodá. až se ocitneš v pekle, v železné kleci mezi plameny, budu tě tam chodit krmit! jako do ZOO.