Ložnice v podkroví

[Styx]

(lách, no jo.. a to jsem taky ještě nic nepila:D)

Takže mi věříš, že jsem v ničem nelhala? +mrkne na něj šibalsky+ Tak to si musím opět od tebe něco vzít +zasune ruku pod peřinu a rozepne mu poklopec, už to vypadá, že si vezme něco jiného, ale pak udělá šup šup a kalhoty přistanou na jednom z křesel. A teprve teď mu položí tu otázku na tělo+

[Remus Lupin]

*zatají dech, když ucítí na sobě ruku a jen ji přimhouřenýma očima pozoruje* nepokládáš zrovna jednoduché otázky...*poznamená a zamyslí se*vynechám obvyklé řeči o rodičích a tak..mám pocit, že tě zajímá spíše ryze zdejší jedinci...*mrkne se na ni* vlastně... jen dvě osoby...ty, se kterými jsem měl tady delší vztah..takže sis jistě domyslela, že to byla Man a teď..jsi to ty.*řekne prostě a nespouští z ní oči* stačí ti to jako odpověď?

[Styx]

O tom je ta hra. Jednoduché otázky si můžeme zodpovídat v běžném hovoru. Tady se ptáme na důvěrné věci. Ale... nechci tě nutit +chvilku si ho podezíravě prohlíží+ Že Manori, to vím. Ale co ta druhá žena? Spal jsi s ní jen tak, bez lásky? +hluboce uvažuje, jestli mu tohle má věřit+ Já? Tak za to dostaneš krásnou pusinku +vezme mu tvář do dlaní a něžně políbí na rty+ Stačí. Věřím ti.

[Remus Lupin]

*musí se jí usmát do rtů* zas takového romantika ze mě nedělej..někdy prostě..jeden uvažuje i jinak..*a něčím jiným, ehm* výborně...hm..ale co vezmu?*blýskne mu v očích, když se na ni koukne a vloží se zpátky do polibku, dokud mu pod rty slabě nemroukne, pak se odtáhne* třeba tohle...*ještě ji líbne jednou, zlehka*hm..a otázka...všimls jsem si, že Tony není jediný muž v tvé blízkosti...kdo je André...*zadívá se na ni*a jak pasuje do tvého životního příběhu?

[Styx]

+blýskne po něm pohledem+ Nenápadně vyzvídáš, co jsme spolu měli? +uculí se a pohladí ho po čelisti+ André je můj bratranec asi z třicátého kolena. Máme společného předka, který žil před pár stoletími, takže patří mezi potomky templářských rytířů, i když z jiné větve. Jeho rodina pochází taky z Auvergne a je úzce spřízněna s tou naší. Známe se od dětství, naše panství sousedí s jejich. Často jsme si jako děti spolu hrávali. André mě chtěl pořád zachraňovat, ale já odmítala být princeznou a bojovala jsem s ním v rytířských soubojích. Už tehdy nám to bylo předurčeno +zasměje se+ Byli jsme pořád spolu, přátelé na život a na smrt. Později jsme se oba začali připravovat na své budoucí povolání v řádu a Andrému byl přidělen trvalý úkol chránit mě. Proč, to jsme se dozvěděli až mnohem později, taková tajemství se dětem neprozrazují. Byli jsme spolu ještě častěji, než do té doby a stalo se to, co se dalo předpokládat; naše přátelství přerostlo v opravdovou první lásku. Chodili jsme spolu až do chvíle, kdy jsem po smrti rodičů opustila všechno; rodný dům, Francii, Andrého. Touha po pomstě byla silnější. Neviděli jsme se pak několik let, než mě po dlouhém hledání nedávno zase našel. Má totiž talent vyslídit i samotného ďábla v pekle +zadívá se na něj a v očích má hluboký smutek+ Vypátral i vraha mých rodičů...

[Remus Lupin]

ne..jen si prostě všímám lidí kolem* pokrčí rameny* vypátral..a co se s ním stalo?*neunikne mu její výraz* pokud nechceš, nemusíš mi to říkat...

[Styx]

+zahledí se na něj a pár vteřin váhá+ Řeknu ti to... nechci mít před tebou žádné tajemství +řekne nakonec+ I když možná nebudeš... moc nadšený +koukne trochu provinile+ Andrému se povedl neskutečný kousek. Pronikl do organizace nepřítele jako špión. Trvalo mu několik let, než mimo jiné zjistil, kdo zabil Velmistra řádu. Věděl, že prahnu po krevní pomstě a vzal mě sebou. Seznámil mě s nic netušícím vrahem. Zabila jsem ho vlastní rukou +oči jí i přes hrůzná slova září zadostiučiněním+ Přestože jsme měli dokonalý plán, uniknout po všem odtamtud bylo... dejme tomu... náročné +šlehne po něm pohledem+ Díky Andrému, který se za mně obětoval, se mi útěk podařil. Zachránil mi život. On tam ale zůstal... +ztiší hlas+

[Remus Lupin]

*chvíli na ni nevěřícně zírá, jako by to měl být vtip, tohle všecko, ale evidentně z jejího výrazu vyčte, že to myslí upřímně..chvíli mlčí a přebírá si to v hlavě*chápu, že jsi chtěla pomstít rodiče...*přikývne nakonec* neschvaluji takové řešení, ale chápu to...*zamyslí se* co mi vadí víc, je to, že se o tom dozvídám až po a v podstatě náhodou...zní to jako velmi nebezpečná akce...a i když věřím, že se o sebe postaráš, proč jsi mi neřekla o tomhle dřív? všechny své problémy řešíš buď s jedním, nebo s druhým bývalým....nejsem tady pro tebe jen jako milé zpestření v době klidu...ale i pro to zlé...*zavrtí hlavou* nebo nevěříš, že bych ti mohl být nápomocný?*opře se zády o čelo postele a sleduje ji* sice máme každý svůj život, ale myslel bych, že takto osobní věci budeme řešit společně, jako pár...do záležitostí Řádu ti nemohu mluvit, nic o tom nevím a ty mi evidentně víc říct nemůžeš..ale tohle...*povzdechne si a koukne po ní, pak se zamračí* zůstal...jako, že ho zajali?*ta představa se mu vůbec nelíbí, ačkoliv ho vlastně nezná, takže spíš z principu*

[Styx]

+jak tak na něj kouká, pozná, že se zlobí+ Věděla jsem, že se ti to nebude líbit +řekne provinile+ Ale pochop, nemohla jsem ti to říct dřív. Určitě bys nesouhlasil s tím, co chci udělat a já to udělat musela. Nemohla jsem tě ani vzít sebou, protože bys tam nebyl nic platný, nedostal by ses dovnitř. Mne tam André musel propašovat jako svou milenku +rychle zarazí jeho protest+ Přísahám, že jenom jako +vztáhne k němu vlídně ruku+ Nechci tě v žádném případě obcházet. Vím, že bys mi dokázal kdykoliv pomoct, jsi skvělý kouzelník. Ale někdy je prostě lepší, když nevíš, do čeho jdu. Nechci ti totiž přidělávat starosti, nebo tě dokonce vystavovat nebezpečí. Příliš mi na tobě záleží +lehne si mu do klína, jak je tam opřený, pod hlavu si dá pro jistotu polštářek a chytne ho za ruku+ Na druhou stranu... chápu, že se zlobíš. Já bych se taky zlobila, kdybys mi nic neřekl a odešel beze slova na nějakou nebezpečnou akci... Bylo to ode mne pošetilé... +dlouze mlčí, než konečně promluví+ Ode dneška se ti svěřím se vším, vše budeme řešit spolu. Slibuji +políbí ho do dlaně+ Ale zase tak nebezpečné to nebylo. André měl jeho důvěru, takže bylo snadné se k tomu bastardovi dostat. Horší bylo dostat se odtamtud, ne pro mne, ale pro Andrého, neumí se přemísťovat bez prstenu. Nedostala jsem se k němu včas, abych se s ním přemístila do bezpečí. U dveří, kde hlídal, se na něj vrhly gorily a já mu nemohla pomoct, hůlku mi ochranka vzala už u vchodu. Musela jsem se rychle přemístit, jinak by mě dostali, mířilo na mně několik hlavní +zachvěje se jí hlas a na chvíli se odmlčí+ Myslela jsem, že ho na místě zabili a že mu není pomoci +pokračuje po chvíli+ Spletla jsem se. Žije... Nevím ale, jestli by smrt pro něj nebyla milosrdnější.

[Remus Lupin]

to máš naprostou pravdu, nelíbí....*přikývne* ale i přesto, nemůžu ti zakazovat, kam půjdeš nebo ne.*pokrčí rameny a jen mu ošklivě blýskne v očích na tu milenku* ale od toho jsem přece tady..abych si ty starosti dělal...a není třeba na mě brát ohledy, nejsem ani nemocný ani neschopný. Dovedu se postarat sám o sebe...*v jeho mírných očích se na okamžik objeví vzdor a chlad*možná nejsem jeden z tvých dávných přátel ze smrtijedské strany, ale to snad až tak nevadí. Sama dobře víš, že když na to přijde, dokážu se komukoliv z nich postavit.*na chvíli zavře oči, pak pokračuje o poznání mírněji* snad jsi věděla, co děláš, ale jak to tak poslouchám, záloha by se vám asi hodila..ne zrovna já, když myslíš, ale pokud užívají mudlovských zbraní, tak někoho, kdo se v tom vyzná...*povzdechne si* ale to je teď už jedno. Chci tím říct, že je lepší, když se plánuje něco takového, mít i někoho nestranného..přiznej se, že jsi myslela hlavně na pomstu...*pousměje se, trochu smutně a vyčkávavě se na ni zahledí, když se odmlčí* dobře...beru tě za slovo. Je to na tobě...nemůžu tě k něčemu nutit..*pohladí ji po tváři* jak víš, že to přežil?*dojde mu a pátravě se na ni zadívá* a když říkáš, že by bylo lepší, kdyby na živu nebyl...co tím myslíš?*nakrčí čelo, jak nad tím uvažuje*