Hala

[Spike]

+Trochu vztekle na něho vzhlíží, ale nehádá se. Byl divoký když tu ANgel nebyl, ale teď mu pomalu ale jistě zatrnuje a on se zase začíná ovládat+ Debile! +zavrčí, je si jist že ho Angel slyšel, ale protože po něm neskočil, rozhodl se že bdue pro teď Spikea ignorovat. Ten si zaleze za počítač, pustí hudbu a hru, čeká napjatě na Neferet+

[Neferet]

+asi hodinu jezdí v taxíku po městě, než jí dojdou peníze, takže musí vystoupit. Za tu dobu si hezky pobrečela, částečně štěstím, že je Angel naživu, částečně díky pocitu ukřivděnosti a ublíženosti. Pomalu zamíří postranními uličkami zpět k Hyperionu. Nemá v úmyslu zmizet úplně, potřebovala být jen chvilku sama. Pobrečet si a uklidnit se. V jedné postranní uličce narazí na víc jak hladového upíra. Chvilku jí trvá, než se s ním vypořádá, ale díky psychickému rozložení vyjde s roztrhlým tričkem na boku a mělkým škrábnutím na paži. Není to nic vážného, ani pořádně nekrvácí, ale to tričko jí štve. Ale díky již skutečně mrtvému upírovi si vybila vztek, takže se dostane do fáze smíření se s osudem. Dojde k hotelu a nějakou chvíli před ním ještě váhá, než vyjde pár schodů a vejde dovnitř, zarazí se, když slyší hudbu+ Spikeu? +nemluví zrovna nahlas, ale zase ne tak úplně tiše, rozhlížejíc se po hale+

[Spike]

+Vypne hudbu i hru jen co ji uslyší. Krátce pohlédne ke dveřím do kanceláře, kde už je Angel kdo ví jak dlouho zavřený a nevypadá to že by třeba i teď chtěl vylézt+ Neferet +obejde pult a obejme ji+ Kam si zase utekla ty huso hloupá? +začne jí hned peskovat+ Zase si se z někým někde porvala? +poukáže na její zničené oblečení+ Pokaždý když vylzeš ven sama, tak se ti něco stane. Dám ti obojek a přivážutě tu k nějakýmu sloupu.

[Neferet]

+přitulí se k němu boříc obličej do jeho ramene+ Omlouvám se. +zamumlá a hlavu zase zvedne+ Potřebovala jsem být chvilku sama. +vysvětlí ve velice zkrácené verzi, proč utekla+ Chtěl si kousnout, tak co jsem měla dělat? +brání se, ale docela krotce+ Nemůžu za to, že je tak přitahuju. +jestli myslí upíry nebo potíže, těžko říct+ Spikeu? +zabrouká trošku váhavě+ Vážně jsem se nezbláznila? Je naživu... tedy neni definitivně...? +koukne na Spikea trošku rozpačitě+

[Spike]

Jo, jasně +nrní poznat jestli mluví o kousání upírů nebo o tom že upíry, případně potíže přitahuje+ Jo je +koukne k pracovně+ vážně naživu. Tedy přinejmenším neni duch ani popel, ale naživu jako dejchání a tak, tak to furt není +uvede to na pravou míru+

[Neferet]

Jo to jsem myslela. +přikývne a koukne k pracovně, chce si mu hlavu zase složit na rameno, když jí padne pohled na čerstvé kousnutí na Spikeově krku. zatváří se poněkud nešťastně, když se jich zlehoučka dotkne konečky prstů, ale nijak jinak to nekomentuje, jen se zhluboka nadechne a uhne pohledem+ Můžete si od příště zamykat? +vypadne z ní tichá otázka+

[Spike]

Taky to pro mě byl šok, když najednou vešel do pokoje a začal na mě držkovat +vypráví, přitiskne si její ruku ke krku. Je mu docela příjemné když se dotýká těch čerstvích ran+ Tak se zdá že mu oba patříme +podotkne trochu zamračeně+ Jo, to bychom mohli lásko, ale problém je v tom žes nám do pokoje vlítla pomocí přenosu +připomene jí+

[Neferet]

Vzpamatoval si se vcelku rychle. +poznamená, ale nezdá se, že by mu něco vyčítala, nechá ruku položenou na rankách a lehce pomalu přes ně přejíždí prsty, jak je hladí+ Myslím, že o vlastnictví ke mě nestojí, ale můžu si za to sama. +zamumlá+ Jo já vim... omlouvam se. +nervozně přešlápne+ Už se to nebude opakovat. Chtěla jsem zkusit jak moc zvládnu přenos pomocí vlastní magie. Chtěla jsem k sobě do pokoje, ale magie je pořád dost nestabilní. +vysvětlí, pak se zarazí jakoby jí něco napadlo+ Nebudu se muset stěhovat pryč, že ne? +zeptá se tiše+

[Spike]

+Zamračí se pohlédne ke kanceláři. Potom jí popadne za loket a odtáhne až na vrcholek schodiště, teprve tam promluví+ Já si myslim že tě miluje, když ne přímo to, tak tě má rád, jenže... on to bere jako zradu víš? Je to děsně tupej, ale charakterní chlap. Kdyby to byl Angelus, tak by to možná i trochu ocenil... +povzdechne si+ Já myslim že se chce odstěhovat von +pohodí bradou ke kanceláři, aby náhodou nedošlo k mílce+

[Neferet]

+překvapeně zamrká, když jí popadne za loket a táhne ke schodišti. v klidu ho poslouchá, těžko říct co si myslí+ Jo vim... Angelus mi to nezapoměl zdůraznit. +koutek úst se jí zvedne v ironickém náznaku úsměvu+ Co by trochu ocenil? +trošku nechápe, co přesně myslí, protože nějak nepočítá to, že tu zradu+ Já... +povzechne si a zase ho obejme, nic tím nesleduje, jen si mu chce položit tvář na rameno a obejmout ho kolem hrudi+ Mezi vámi dvěma je jeden zásadní rozdíl a to ten, že ty mě miluješ, proto si mě dokázal vzít zpět. A jestli mě měl Angel někdy rád, obávám se, že... už nemá. +dodá tiše a povzdechne si+ Chceš aby zůstal? +těžko říct, jestli je to konstatování či otázka+